Vyhledávání diagnóz

Popis onemocnění

Jícen je tvořen několika typy buněk, které se mohou nádorově zvrhnout. Nejčastějšími typy nádorů jsou spinocelulární karcinom (vznikající z dlaždicového epitelu) a podstatně méně častý adenokarcinom (vznikající ze žlázek ve stěně jícnu), vyskytují se samozřejmě i typy smíšené. Postižena může být jakákoliv část jícnu, nejčastěji však střední a dolní třetina.

Nádor jícnu se může šířit několika způsoby. Jednak prorůstáním přes stěnu jícnu do okolních orgánů (v tomto případě může zasáhnout okolní struktury jako dýchací trubici, žaludek, velké cévy a nervy, které jícen obklopují). Dále uvolňováním buněk do mízy, která je zanese do nejbližších mízních uzlin (především v mezihrudí), event. do krve, která je dopraví do vzdálenějších orgánů. Podle typu nádoru lze usoudit, které orgány by mohly jeho buňky s největší pravděpodobností metastaticky osídlit. U rakoviny jícnu jsou to především plíce a játra, méně často mozek a kosti. 

Příznaky

• obtížné polykání, postupně až bolestivé,
• pocity plnosti, pálení a tlaku za hrudní kostí,
• nevolnost, zvracení jen částečně natrávené potravy s rizikem vdechnutí do plic,
• nechutenství, úbytek na váze, celková slabost,
• zvracení nenatrávené jasně červené krve,
• obtížné dýchání,
• chrapot.

Průběh

Zhoubné nádory jícnu nepůsobí většinou v počátečních stadiích choroby žádné potíže. Tento fakt způsobuje obvykle pozdní stanovení diagnózy, tedy již ve fázi, kdy se jedná o onemocnění pokročilé a nevyléčitelné. Z nejčastějších příznaků vídáme polykací potíže, pocity váznutí soust a hubnutí. 

Způsob léčby

Způsob léčby závisí především na rozsahu onemocnění, tj. velikosti nádoru samotného a postižením dalších struktur.
Základními léčebnými metodami nádorů jícnu jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, přičemž lékaři obvykle používají kombinace jednotlivých metod.

Chirurgie je nejběžnější metodou léčby. Typ operace závisí na velikosti nádoru a jeho umístění. U dlaždicobuněčného nádoru se před operací kombinuje chemoterapie se zářením a operace se provádí až po zmenšení nádoru. 

Radioterapie je léčebná metoda založená na ničení nádoru ionizujícím zářením. Může být využita předoperačně ke zmenšení velikosti nádoru, event. i pooperačně ke zničení zbylých nádorových buněk. Často se používá dohromady s chemoterapií, zvláště u pacientů, kteří nemohou být operováni, ať již pro výrazně pokročilý nádor, či pro závažné přidružené choroby. 

Chemoterapie je způsob léčby, při kterém k ničení nádorových buněk používáme léků, tzv. cytostatik. Chemoterapie působí na všechny nádorové buňky v těle. Podává se obvykle kombinace léků ve formě infúzí. Užívá se jí i u pokročilých forem nádoru. U adenokarcinomu se užívá samostatně před či pooperačně.

Rizikové faktory

Kouření cigaret a konzumace koncentrovaného alkoholu jsou dva nejvýznamnější rizikové faktory vzniku dlaždicobuněčného nádoru jícnu. Kombinace silný kuřák a silný piják zvyšuje riziko onemocnění až 100 krát. Rizikovým faktorem pro vznik adenokarcinomu jícnu je tzv. refluxní ezofagitida („pálení žáhy“), při které dochází k návratu trávicích šťáv ze žaludku do jícnu a obezita.

Prevence

Nekuřáctví a vyvarování se požívání koncentrovaného alkoholu je základním preventivním opatřením. Dále správná léčba a předcházení pálení žáhy.

Léčba v MOÚ - srovnání s průměrem České republiky