Den_04_088

RECAMO

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie je zaměřeno na oblast nádorové biologie. Tvoří jej multidisciplinární tým českých a zahraničních výzkumných pracovníků a lékařských specialistů pracujících v rámci nově vytvořeného pracoviště.

„Research is meeting the unmet needs of our patients.“

doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.

RECAMO je vybavené nejmodernějšími technologiemi pro výzkum nových biomarkerů nádorů (indikátorů biologického stavu), významných pro diagnózu a prognózu, monitorování a léčbu nádorových onemocnění. Klade si za cíl uplatnit výsledky základního výzkumu definovaných oblastí nádorové biologie v klinické praxi, a tím zkvalitnit péči o pacienta zavedením nových terapeutických přístupů. Věnuje se širokému rozmezí aktivit výzkumu v oblastech nádorové biologie a patologie, regulace buněčné proliferace, příčiny vzniku a vývoje nádorového onemocnění či buněčné odpovědi na vnější poškození. Centrum také vytváří podmínky pro provádění preklinických zkoušek a klinických hodnocení fáze I a zefektivňuje využití znalostí získaných v aplikovaném výzkumu transferem poznatků do komerční sféry.


1Kontakty

Náměstek pro vědu a výzkum

doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.

Vědecký ředitel RECAMO

RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.

2Špičkové centrum pro výzkum nádorových onemocnění

V RECAMO působí od roku 2020 sedm  pracovních skupin, které se dlouhodobě zabývají výzkumem v rámci specifických oblastí nádorové biologie. RECAMO sídlí v Morávkově pavilonu a laboratoře každého patra reflektují specifické požadavky zaměření výzkumné činnosti.


3Projekty

Den_04_040

4Výzkumné skupiny

Výzkumná skupina Bořivoje Vojtěška

Kontrolní body imunitní reakce jsou považovány za efektivní cíle v terapii nádorů. Zejména blokádou PD-L1 založenou na použití protilátek dochází k obnovení účinnosti imunitních mechanismů a ke zvýšení protinádorové aktivity. I přes úspěchy této terapie mnoho pacientů vykazuje minimální odezvu nebo vznik rezistence. Klíčovým molekulárním chaperonem, který stabilizuje řadu mutantních proteinů v nádorových buňkách a tím napomáhá překonávat stres vzniklý genetickou nestabilitou, je HSP90. Jeho klientními proteiny jsou různé receptory a/nebo signální proteiny, z nichž řada patří také mezi cíle protinádorové terapie. V našem výzkumu se zaměřujeme na inhibitory HSP90 (HSP90i), které modifikují hladiny signálních proteinů, a tím ovlivňují citlivost nádorových buněk na imunitní ataku. Mechanismy aktivace imunitní odpovědi pomocí HSP90i studujeme na více úrovních s cílem získat celkový pohled na možnosti využití HSP90i v kombinaci s imunoterapeutickými přístupy.

V rámci našeho výzkumu se rovněž zaměřujeme na pochopení klíčových mechanismů vedoucích k inaktivaci nádorového supresorového proteinu p53 v jeho nemutované formě (wt p53). p53 je mutován u 50 % zhoubných nádorů a u druhé poloviny nádorů je zachován wt p53, jehož funkce je inaktivovaná jiným mechanismem. K určení dalších možných způsobů inaktivace p53 využíváme screeningové metody, jako jsou CRISPR-Cas9 aktivační/deleční knihovny. Funkci p53 jako transkripčního faktoru studujeme pomocí chromatinové imunoprecipitace s následným sekvenováním nové generace. Modulace schopnosti p53 specificky se vázat na cílové geny může vést k nesprávnému buněčnému chování a našim cílem je pochopit, jak lze regulovat tuto specifickou vazbu. Studujeme rovněž HDM2 a HDMX jako hlavní negativní regulátory proteinu p53 a studiem jejich protein-protein a protein-RNA interakcí se snažíme porozumět složité regulační smyčce, ve které oba proteiny mohou přecházet z negativních na pozitivní regulátory. Objasnění otázek týkajících se inaktivace p53 může v budoucnu vést k lepší cílené terapii založené na reaktivaci p53 v monoterapii nebo kombinované léčbě.

V naší laboratoři se rovněž věnujeme vývoji nových terapeutických přístupů pro léčbu rakoviny a prostřednictvím pokročilých molekulárně-biologických metod získáváme poznatky o mechanismu působení experimentálních léčiv. Podílíme se na preklinickém testování nových nízkomolekulárních inhibitorů a terapeutických protilátek pro cílenou terapii. Současně se zabýváme studiem signálních drah klíčových pro odpověď nádorových buněk na terapii a jejich deregulacemi v různých typech nádorů, protože znalost těchto buněčných procesů je klíčová pro správnou volbu terapie a její úspěch.

Vědecký ředitel RECAMO

RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.

Podpůrný pracovník

Soňa Babčanová

Výzkumný pracovník – junior

RNDr. Ing. Ondřej Bonczek, Ph.D.

Výzkumný pracovník – senior

MUDr. Robin Fahraeus, Ph.D.

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Nela Friedlová

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Lucia Hároníková, Ph.D.

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Václav Hrabal

Výzkumný pracovník – senior

prof. Theodore Robert Hupp, Ph.D.

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Radovan Krejčíř

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Martina Kučeríková

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Pavlína Zatloukalová, Ph.D.

Výzkumná skupina Romana Hrstky 

Náš výzkumný tým se zabývá identifikací a validací nových nádorových biomarkerů, které se mohou vyskytovat v různých formách např. jako proteiny, DNA nebo RNA a v optimálním případě jsou specifické pro určitý typ nádorového onemocnění, současně se však nevyskytují v normální tkáni nebo u zdravých jedinců.

Vzhledem ke svému využití mohou být nádorové biomarkery klasifikovány jako: i) diagnostické – umožňují detekovat přítomnost rakoviny u pacientů; ii) prediktivní – předvídají odpověď na léčbu; iii) prognostické – informují ohledně rizika onemocnění, resp. jaký lze očekávat průběh onemocnění a iv) potenciální terapeutické cíle. Naším cílem je identifikovat, evaluovat a uvést do klinické praxe specifické nádorové biomarkery umožňující zefektivnění stávajících diagnostických metod, monitorování minimální reziduální choroby, detekci přítomných metastáz či predikci rizika jejich vzniku a jejich využití jako terapeutických cílů. Kromě toho, že využíváme nejmodernější techniky analýzy těchto biomarkerů, vyvíjíme i vlastní metodické přístupy a technologie pro jejich detekci, zejména elektrochemické DNA a RNA biosenzory, které představují jednoduchou, rychlou a levnou alternativu k stávajícím metodám.

Vedoucí výzkumné skupiny

doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.

Výzkumný pracovník – senior

Mgr. Martin Bartošík, Ph.D.

Výzkumný pracovník – senior

Mgr. Jitka Holčáková, Ph.D.
Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Nasim Izadi

Podpůrný pracovník

Tamara Kolářová

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Andrea Martišová

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Ludmila Moráňová

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

MSc. Ravery Jovinary Sebuyoya

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Petr Voňka

Výzkumná skupina Philipa Coatese

Výzkumná skupina se zaměřuje na dvě příbuzné oblasti nádorové biologie; na úlohu proteinu p63 v karcinogenezi, progresi a rezistenci k protinádorové léčbě a na molekulární biologii nádorových kmenových buněk. p63 je členem rodiny nádorového supresoru p53, která kromě p53 zahrnuje i méně známé členy p63 a p73.

Protein p63 je přítomen ve vysokých hladinách například u spinocelulárních karcinomů a některých typů nádorů prsu a pojí se s rychlou progresí a vysokou agresivitou onemocnění. Vysoké hladiny p63 jsou také spojovány s rezistencí k protinádorové terapii a rychlou tvorbou metastáz. Dlouhodobě se zabýváme mechanismy, které se uplatňují v regulaci tohoto proteinu a které by bylo možné v budoucnosti využít v léčbě malignit vykazujících zvýšenou expresi tohoto proteinu. Zjistili jsme, že některá léčiva používaná v běžných indikacích vyznačující se poměrně vysokým bezpečnostním profilem (např. antihypolipidemika - statiny, antimykotika aj.) také významně zasahují do signálních drah ovlivňujících expresi p63 a jeví se tedy jako nadějné látky v cílené protinádorové terapii. Dalším výzkumným záměrem je identifikace proteinů, které interagují s proteinem p63 (i s p53 a p73) a regulují jeho aktivitu. Naše výsledky mimo jiné ukazují, že protein p63 hraje důležitou úlohu i u jiných typů nádorů (menší procento nádorů prostaty je také p63 pozitivní), kde může regulovat nádorové kmenové buňky. 

Nádorové kmenové buňky jsou jedinečnou subpopulací maligních buněk, jsou zodpovědné za celkový růst nádoru včetně jeho šíření a jsou relativně rezistentní vůči běžné terapii, radioterapii či chemoterapii. Existence takových subpopulací byla již mnohokrát prokázána pomocí různých biologických ukazatelů. Dostupné výsledky ale ukázaly, že každý takový ukazatel identifikuje jinou populaci buněk a nádorové kmenové buňky tedy nejsou jednou konkrétní populací, jak se původně předpokládalo, ale mohou změnit své vlastnosti podle situace, ve které se nacházejí. Naším cílem je identifikovat specifické vlastnosti, které přesně definují tuto populaci u většiny nebo dokonce u všech typů nádorů. Zajímá nás také, zda mají nádorové kmenové buňky rozdílný metabolismus oproti ostatním nádorovým buňkám, konkrétně hledáme rozdíly v produkci bílkovin a ve využití glukózy k výrobě energie. Identifikace obecných rozdílů mezi nádorovými kmenovými buňkami a zbylými nádorovými buňkami by nám pomohla jak při studiu těchto specifických buněk, tak při navrhování protinádorových léčiv, které by selektivně působily na tyto buňky.

Vedoucí výzkumné skupiny

Philip John Coates, Ph.D.

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Michaela Štencková

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Václav Hrabal

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Zuzana Pokorná

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Jan Vysloužil

Výzkumná skupina Lenky Hernychové

Cílem klinické proteomiky je získávat detailní informace o kvalitativních i kvantitativních změnách proteinů ve studovaných proteomech a o jejich souvislostech s fyziologickými i patologickými změnami. Tyto znalosti lze využít k identifikaci markerů, které mohou umožnit časnou diagnostiku nebo predikovat odpověď nádorového onemocnění na terapii.

Činnost výzkumné skupiny je založena na vlastním výzkumu nebo ve spolupráci s klinickými pracovníky a tuzemskými či zahraničními vědeckými institucemi a dále poskytuje servisní analýzy a smluvní výzkum. Provádíme proteomické analýzy vzorků souvisejících s nádorovým onemocněním a stárnutím, především pak detekci glykosylací a glykoproteinů přítomných v sérech a tkáních pacientů se solidními nádory. Dále se zabýváme mapováním tyrozin kinázové aktivity v nádorech a provádíme strukturní proteomické analýzy zaměřené na měření interakcí protein-ligand pomocí metody využívající výměnu vodíku za deuterium.

Vedoucí výzkumné skupiny

prof. Ing. Lenka Hernychová, Ph.D.

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Iva Benešová, Ph.D.

Výzkumný pracovník – junior

Ing. Tomáš Henek
Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumný pracovník – junior

Jaromír Novák

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Adam Paulin Urminský

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Lukáš Uhrík

Výzkumná skupina Petra Müllera

Zvýšené nároky na udržování proteinové homeostázy jsou jedním ze základních rysů nádorové buňky. Nestabilita genomu, vysoká frekvence mutací a zvýšená proteosyntéza vedou k aktivaci stresové signalizace a zvýšené produkci a aktivaci chaperonů, na nichž se nádorové buňky stávají závislé. Nádory tedy vykazují zvýšenou expresi stresem indukovaných chaperonů, představovaných zejména proteiny Hsp70 a Hsp90.

Vedle změn v genové expresi jsou proonkogenní vlastnosti chaperonů podmíněny uspořádáním do multimerních chaperonových komplexů. Jedním z našich cílů je proto objasnit proonkogenní chování chaperonů. Náš projekt je zaměřen na analýzu posttranslačních modifikací chaperonů v nádorech, jejich vzájemné interakce a vliv na nestabilní onkoproteiny. Dalším oblastí našeho výzkumu je stresová signalizace. Aktivace stresové odpovědi je klíčovou vlastností nádorových buněk, která umožňuje zvýšenou proteosyntézu, kompenzuje genomovou nestabilitu a chrání před stresem vyvolaným terapií. HSF1 (Heat Shock Factor 1) je hlavním transkripčním faktorem odpovědi na stres, jehož aktivita je u nádorů výrazně zvýšena. Proteotoxický stres aktivuje HSF1 konformačními změnami, které vedou k sestavení HSF1 do trimerů, které se vážou na DNA a řídí genovou expresi při odpovědi na stres. Ačkoli je funkce HSF1 jako transkripčního faktoru známa, mechanismy vedoucí k aktivaci HSF1 a zvýšené stresové odpovědi v nádorech zůstávají nejasné. Cílem výzkumu v této oblasti je popsat mechanismy, které nádorová buňka využívá pro udržování proteinové homeostázy. Cílem výzkumného projektu zaměřeného na HSF1 je odhalit mechanismy vedoucí k jeho aktivaci. Pomocí strukturní proteomiky popisujeme konformační změny, které jsou zodpovědné za jeho aktivaci. Analýzou genové exprese studujeme význam HSF1 regulovaných genů pro nádorovou transformaci.

Vedoucí výzkumné skupiny

MUDr. Petr Müller, Ph.D.

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Miroslav Bardelčík

Podpůrný pracovník

Kateřina Křivánková

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. David Novák

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Vlastimil Tichý, Ph.D.

Výzkumná skupina Bioinformatika

Výzkumná skupina bioinformatika je zaměřena vysoce specializované analýzy bioinformatického a statistického charakteru pro jednotlivá oddělení MOU, ostatní výzkumné skupiny a externí spolupracovníky MOU. Oddělení se rovněž zabývá molekulovým modelováním a molekulovou dynamikou proteinů a vývojem statistických a analytických softwarů.

Vedoucí výzkumné skupiny

Mgr. Bc. Filip Zavadil Kokáš, Ph.D.

Výzkumný pracovník – junior

Mgr. Bc. Vít Nováček, Ph.D.

Výzkumný pracovník – senior

RNDr. Bc. Iveta Selingerová, Ph.D.

Výzkumná skupina Marka Svobody

Nově vznikající výzkumná skupina

Vedoucí výzkumné skupiny

prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.

Výzkumný pracovník – Ph.D. student

Mgr. Lukáš Moráň
Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumný pracovník

Mgr. Kateřina Vašíčková

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumný pracovník - student

MUDr. Volodymyr Porokh


5Publikace


Bezplatná nádorová telefonní linka

Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin

(+420)800 222 322

Loading...
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím