Den_04_088

RECAMO

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie je zaměřeno na oblast nádorové biologie. Tvoří jej multidisciplinární tým českých a zahraničních výzkumných pracovníků a lékařských specialistů pracujících v rámci nově vytvořeného pracoviště.

„Research is meeting the unmet needs of our patients.“

doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.

RECAMO je vybavené nejmodernějšími technologiemi pro výzkum nových biomarkerů nádorů (indikátorů biologického stavu), významných pro diagnózu a prognózu, monitorování a léčbu nádorových onemocnění. Klade si za cíl uplatnit výsledky základního výzkumu definovaných oblastí nádorové biologie v klinické praxi, a tím zkvalitnit péči o pacienta zavedením nových terapeutických přístupů. Věnuje se širokému rozmezí aktivit výzkumu v oblastech nádorové biologie a patologie, regulace buněčné proliferace, příčiny vzniku a vývoje nádorového onemocnění či buněčné odpovědi na vnější poškození. Centrum také vytváří podmínky pro provádění preklinických zkoušek a klinických hodnocení fáze I a zefektivňuje využití znalostí získaných v aplikovaném výzkumu transferem poznatků do komerční sféry.


1Kontakty

Náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání

doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.

Vědecký ředitel RECAMO

RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.

2Špičkové centrum pro výzkum nádorových onemocnění

V RECAMO působí šest pracovních skupin, které se dlouhodobě zabývají výzkumem v rámci specifických oblastí nádorové biologie. RECAMO sídlí v Morávkově pavilonu a laboratoře každého patra reflektují specifické požadavky zaměření výzkumné činnosti.


3Projekty

Den_04_040

4Výzkumné skupiny

Výzkumná skupina Bořivoje Vojtěška

Kontrolní body imunitní reakce jsou považovány za efektivní cíle v terapii nádorů. Zejména blokádou PD-L1 založenou na použití protilátek dochází k obnovení účinnosti imunitních mechanismů a ke zvýšení protinádorové aktivity. I přes úspěchy této terapie mnoho pacientů vykazuje minimální odezvu nebo vznik rezistence. Klíčovým molekulárním chaperonem, který stabilizuje řadu mutantních proteinů v nádorových buňkách a tím napomáhá překonávat stres vzniklý genetickou nestabilitou, je HSP90. Jeho klientními proteiny jsou různé receptory a/nebo signální proteiny, z nichž řada patří také mezi cíle protinádorové terapie. V našem výzkumu se zaměřujeme na inhibitory HSP90 (HSP90i), které modifikují hladiny signálních proteinů, a tím ovlivňují citlivost nádorových buněk na imunitní ataku. Mechanismy aktivace imunitní odpovědi pomocí HSP90i studujeme na více úrovních s cílem získat celkový pohled na možnosti využití HSP90i v kombinaci s imunoterapeutickými přístupy.

V rámci našeho výzkumu se rovněž zaměřujeme na pochopení klíčových mechanismů vedoucích k inaktivaci nádorového supresorového proteinu p53 v jeho nemutované formě (wt p53). p53 je mutován u 50 % zhoubných nádorů a u druhé poloviny nádorů je zachován wt p53, jehož funkce je inaktivovaná jiným mechanismem. K určení dalších možných způsobů inaktivace p53 využíváme screeningové metody, jako jsou CRISPR-Cas9 aktivační/deleční knihovny. Funkci p53 jako transkripčního faktoru studujeme pomocí chromatinové imunoprecipitace s následným sekvenováním nové generace. Modulace schopnosti p53 specificky se vázat na cílové geny může vést k nesprávnému buněčnému chování a našim cílem je pochopit, jak lze regulovat tuto specifickou vazbu. Studujeme rovněž HDM2 a HDMX jako hlavní negativní regulátory proteinu p53 a studiem jejich protein-protein a protein-RNA interakcí se snažíme porozumět složité regulační smyčce, ve které oba proteiny mohou přecházet z negativních na pozitivní regulátory. Objasnění otázek týkajících se inaktivace p53 může v budoucnu vést k lepší cílené terapii založené na reaktivaci p53 v monoterapii nebo kombinované léčbě.

V naší laboratoři se rovněž věnujeme vývoji nových terapeutických přístupů pro léčbu rakoviny a prostřednictvím pokročilých molekulárně-biologických metod získáváme poznatky o mechanismu působení experimentálních léčiv. Podílíme se na preklinickém testování nových nízkomolekulárních inhibitorů a terapeutických protilátek pro cílenou terapii. Současně se zabýváme studiem signálních drah klíčových pro odpověď nádorových buněk na terapii a jejich deregulacemi v různých typech nádorů, protože znalost těchto buněčných procesů je klíčová pro správnou volbu terapie a její úspěch.

Vědecký ředitel RECAMO

RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc.
Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumný pracovník

prof. Theodore Robert Hupp

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Výzkumný pracovník

Robin Fahraeus, M.D., Ph.D.

Výzkumný pracovník

Mgr. Marta Nekulová, Ph.D.
Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO)

Ph.D. student

Mgr. Pavel Műller

Podpůrný pracovník

Soňa Babčanová

Výzkumná skupina Romana Hrstky 

Náš výzkumný tým se zabývá identifikací a validací nových nádorových biomarkerů, které se mohou vyskytovat v různých formách např. jako proteiny, DNA nebo RNA a v optimálním případě jsou specifické pro určitý typ nádorového onemocnění, současně se však nevyskytují v normální tkáni nebo u zdravých jedinců.

Vzhledem ke svému využití mohou být nádorové biomarkery klasifikovány jako: i) diagnostické – umožňují detekovat přítomnost rakoviny u pacientů; ii) prediktivní – předvídají odpověď na léčbu; iii) prognostické – informují ohledně rizika onemocnění, resp. jaký lze očekávat průběh onemocnění a iv) potenciální terapeutické cíle. Naším cílem je identifikovat, evaluovat a uvést do klinické praxe specifické nádorové biomarkery umožňující zefektivnění stávajících diagnostických metod, monitorování minimální reziduální choroby, detekci přítomných metastáz či predikci rizika jejich vzniku a jejich využití jako terapeutických cílů. Kromě toho, že využíváme nejmodernější techniky analýzy těchto biomarkerů, vyvíjíme i vlastní metodické přístupy a technologie pro jejich detekci, zejména elektrochemické DNA a RNA biosenzory, které představují jednoduchou, rychlou a levnou alternativu k stávajícím metodám.

Vedoucí výzkumné skupiny

doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.

Podpůrný pracovník

Tamara Kolářová

Výzkumná skupina Lenky Hernychové

Cílem klinické proteomiky je získávat detailní informace o kvalitativních i kvantitativních změnách proteinů ve studovaných proteomech a o jejich souvislostech s fyziologickými i patologickými změnami. Tyto znalosti lze využít k identifikaci markerů, které mohou umožnit časnou diagnostiku nebo predikovat odpověď nádorového onemocnění na terapii.

Činnost výzkumné skupiny je založena na vlastním výzkumu nebo ve spolupráci s klinickými pracovníky a tuzemskými či zahraničními vědeckými institucemi a dále poskytuje servisní analýzy a smluvní výzkum. Provádíme proteomické analýzy vzorků souvisejících s nádorovým onemocněním a stárnutím, především pak detekci glykosylací a glykoproteinů přítomných v sérech a tkáních pacientů se solidními nádory. Dále se zabýváme mapováním tyrozin kinázové aktivity v nádorech a provádíme strukturní proteomické analýzy zaměřené na měření interakcí protein-ligand pomocí metody využívající výměnu vodíku za deuterium.

Vedoucí výzkumné skupiny

prof. Ing. Lenka Hernychová, Ph.D.

Výzkumná skupina Petra Müllera

Zvýšené nároky na udržování proteinové homeostázy jsou jedním ze základních rysů nádorové buňky. Nestabilita genomu, vysoká frekvence mutací a zvýšená proteosyntéza vedou k aktivaci stresové signalizace a zvýšené produkci a aktivaci chaperonů, na nichž se nádorové buňky stávají závislé. Nádory tedy vykazují zvýšenou expresi stresem indukovaných chaperonů, představovaných zejména proteiny Hsp70 a Hsp90.

Vedle změn v genové expresi jsou proonkogenní vlastnosti chaperonů podmíněny uspořádáním do multimerních chaperonových komplexů. Jedním z našich cílů je proto objasnit proonkogenní chování chaperonů. Náš projekt je zaměřen na analýzu posttranslačních modifikací chaperonů v nádorech, jejich vzájemné interakce a vliv na nestabilní onkoproteiny. Dalším oblastí našeho výzkumu je stresová signalizace. Aktivace stresové odpovědi je klíčovou vlastností nádorových buněk, která umožňuje zvýšenou proteosyntézu, kompenzuje genomovou nestabilitu a chrání před stresem vyvolaným terapií. HSF1 (Heat Shock Factor 1) je hlavním transkripčním faktorem odpovědi na stres, jehož aktivita je u nádorů výrazně zvýšena. Proteotoxický stres aktivuje HSF1 konformačními změnami, které vedou k sestavení HSF1 do trimerů, které se vážou na DNA a řídí genovou expresi při odpovědi na stres. Ačkoli je funkce HSF1 jako transkripčního faktoru známa, mechanismy vedoucí k aktivaci HSF1 a zvýšené stresové odpovědi v nádorech zůstávají nejasné. Cílem výzkumu v této oblasti je popsat mechanismy, které nádorová buňka využívá pro udržování proteinové homeostázy. Cílem výzkumného projektu zaměřeného na HSF1 je odhalit mechanismy vedoucí k jeho aktivaci. Pomocí strukturní proteomiky popisujeme konformační změny, které jsou zodpovědné za jeho aktivaci. Analýzou genové exprese studujeme význam HSF1 regulovaných genů pro nádorovou transformaci.

Vedoucí výzkumné skupiny

MUDr. Petr Müller, Ph.D.

Výzkumná skupina Bioinformatika

Výzkumná skupina bioinformatika je zaměřena vysoce specializované analýzy bioinformatického a statistického charakteru pro jednotlivá oddělení MOU, ostatní výzkumné skupiny a externí spolupracovníky MOU. Oddělení se rovněž zabývá molekulovým modelováním a molekulovou dynamikou proteinů a vývojem statistických a analytických softwarů.

Vedoucí výzkumné skupiny

Mgr. Bc. Filip Zavadil Kokáš, Ph.D.

Výzkumná skupina Tomáše Kazdy

Skupina Tomáše Kazdy se zabývá výzkumem v oblasti imunoterapie, radiobiologie, a vývojem nových terapeutických a diagnostických přístupů.


Nádorové mikroprostředí představuje komplexní ekosystém, který zahrnuje všechny buněčné  i  nebuněčné složky nádorové tkáně a jejího bezprostředního okolí. Protinádorovou imunitu zprostředkovávají přítomné imunitní buňky, které v tomto mikroprostředí přímo interagují s buňkami nádoru. Buněčná imunita hraje klíčovou roli v eradikaci nádorů, ovšem nádorové buňky mohou imunitnímu systému uniknout v procesu tzv. imunoeditace. Imunoterapie imunitní systém aktivuje a vede k jeho efektivnější schopnosti nádorové buňky rozpoznat a eliminovat. Představuje tak velmi dynamickou a slibnou metodu protinádorové léčby u mnoha typů nádorů. Funkce imunitních buněk, a tím i efektivita imunoterapie, je však vlivem působení řady vnitřních i vnějších faktorů, jakož i radioterapií, významně narušena. Právě na rozhraní imunitního systému hostitele a nádoru hledáme nové vhodné diagnostické a terapeutické biomarkery, které mohou přispět v léčbě řady onkologických onemocnění.

Radioterapie je klíčovou součástí léčby nádorových onemocnění, kterou podstoupí více než 50 % všech onkologických pacientů. Radioterapie v posledních desítkách let zaznamenala obrovský technologický posun a v dnešní době poskytuje řadě onkologických pacientů příznivé vyhlídky. Přesto obdobně jako chemoterapie zůstává pro lidský organismus velkou zátěží pro zdravé okolní tkáně. Významným způsobem zasahuje také do imunitního systému, jehož složky jsou na působení radioterapie vysoce citlivé. Prohloubení poznatků o tomto negativním působení radioterapie nám může pomoci vyvinout nové terapeutické přístupy, které by ve vztahu k imunitnímu systému působily šetrněji, a které by kombinovaly složky radioterapie a imunoterapie v zájmu lepší odpovědi na protinádorovou léčbu.

 

V neposlední řadě se zaměřujeme na vývoj nových terapeutických a diagnostických přístupů založených na hmotnostní spektrometrii pro včasný záchyt onemocnění a následné stanovení vhodného terapeutického přístupu pro jednotlivé pacienty.

Vedoucí výzkumné skupiny

doc. MUDr. Tomáš Kazda, Ph.D.

Výzkumná skupina Martina Bartošíka

Výzkumná skupina se zabývá vývojem nových biomedicínských in vitro technologií pro analýzu nádorových biomarkerů na úrovni nukleových kyselin. Využívá zejména izotermální amplifikační techniky jako alternativy ke konvenční PCR v kombinaci s elektrochemickými nebo elektrochemiluminescenčními detekčními metodami, které jsou díky své rychlosti a přístrojové nenáročnosti vhodnými kandidáty pro personalizovanou decentralizovanou medicínu v místě péče o pacienta (z angl. point of care).

Nádorové biomarkery jsou signální molekuly, které mohou s určitou přesností odhalit přítomnost nádorového onemocnění, např. ze vzorku krve. Takové stanovení může částečně nahradit nákladné zobrazovací metody, které často nejsou plošně dostupné. Pomáhají rovněž nastavit správnou léčbu či monitorovat odezvu na zvolenou terapii.

V naší skupině se zaměřujeme například na:
(1) detekci onkovirových infekcí, zejména infekci lidským papilomavirem (HPV), která může vést ke vzniku karcinomu děložního hrdla u žen, nebo na infekci lidským cytomegalovirem (hCMV), a to stanovením sekvencí virových DNA nebo RNA;
(2) analýzu bodových mutací v nádorových supresorových genech nebo onkogenech, které hrají klíčovou roli nejenom při vzniku a progresi nádorových onemocnění, ale i v predikci odpovědi na léčbu (např. mutace BRAF u melanomu, mutace KRAS u nádorů tlustého střeva);
(3) analýzu epigenetických modifikací (např. metylace DNA/RNA) nebo detekci krátkých i dlouhých nekódujících RNA, které hrají důležitou roli v regulaci genové exprese.

Vedoucí výzkumné skupiny

Mgr. Martin Bartošík, Ph.D.

5Studium


6Software

Nástroje bioinformatiky vyvinuté v RECAMO


7Publikace


8Projekt NÚVR

 

Informace o projektu:

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) 

 

Registrační člslo:   LX22NPO5102

Období realizace:  01.06.2022 - 31.12.2025

 

Poskytovatel:         Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

                                  Program EXCELES

 

Rozpočet:               141 482 000 Kč

Partneři:                 Univerzita Karlova, 

                                  Masarykova univerzita

                                  Univerzita Palackého v Olomouci

                                  Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.

                                  Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

                                  Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. 

                                  Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.

                                  Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. 

                                  Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.

                                  Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

                                  

Více o projektu viz https://www.nuvr.cz/

 

logolink NPO Exceles

Co vás může zajímat dál?

Bezplatná nádorová telefonní linka

Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin

(+420)800 222 322

Loading...