Péče o onkologické přeživší se především zaměřuje na včasný záchyt návratu nemoci (tzv. relaps), což probíhá v rámci dispenzární onkologické péče (tzv. následná péče). Současně bere v úvahu i další aspekty života vyléčeného pacienta a podpůrnou péči a poradenství poskytuje i na fyzické následky, ale také psychické, sociální a ekonomické dopady onkologické léčby. To vyžaduje spolupráci řady odborníků. Kromě toho je důležité, aby u vyléčených pacientů probíhaly i kontroly v rámci primární ambulantní péče (např. praktičtí lékaři, gynekologové, zubaři), aby byla zajištěna veškerá prevence, včetně odhalení jiných nádorů v rámci screeningových programů, než pro které byl pacient původně léčený a je sledovaný.

Rozsah a četnost kontrol a celková doba onkologické dispenzarizace se odvíjí od rizika návratu onemocnění a výskytu pozdních komplikací. Tato rizika se liší podle onkologické diagnózy (druh nádoru, např. prsu, tlustého střeva), jeho původní agresivity, klinického stádia (např. u většiny I. klinických stádií se riziko návratu nemoci pohybuje mezi 2 až 10 %) a doby uplynulé od odstranění nádoru. Riziko, že se nemoc může vrátit je obecně nejvyšší v prvních dvou až tří letech. Postupně se proto intervaly mezi kontrolami lékařem prodlužují (nejčastěji: první dva až tři roky každých 3 až 6 měsíců, od čtvrtého či pátého roku po roce) a počty vyšetření klesají. Plán vyšetření a celkovou dobu sledování stanoví vždy onkolog a může se mezi pacienty lišit. 

Onkologická dispenzarizace může být u některých pacientů celoživotní (vysoké riziko návratu nemoci, prodělání onkologické léčby v dětství nebo dospívání, aplikace radioterapie do 45 let věku), naopak u jiných lze sledování po pěti nebo deseti letech ukončit, protože riziko návratu nemoci je velmi nízké, pouze teoretické.

Sledování nemusí probíhat výhradně u onkologa v MOÚ, ale po vzájemné domluvě může být pacient předán do péče spolupracujícího onkologa nebo jiného specialisty v regionu, případně i praktického lékaře, kteří onkologickou dispenzarizaci provádí podle plánu sestaveného v MOÚ. S našimi lékaři pak konzultují problematické nálezy. Pro pacienta to nepředstavuje žádné riziko. Výhodou je, že většina kontrol a vyšetření probíhá v místě nebo blíže pacientova bydliště. 

Absolvování protinádorové léčby automaticky neznamená nutnost projevení všech nežádoucích účinků. Výskyt a typ pozdních nežádoucích účinků závisí v první řadě na typu onemocnění a léčby, kterou jste absolvoval/a (operace, ozařování systémová léčba – např. chemoterapie, cílená/biologická léčba, imunoterapie). Podstatné jsou i dávky jednotlivých léků, kombinace léčby, Váš zdravotní stav a přidružená onemocnění. V některých případech je důležitý věk, ve kterém jste protinádorovou léčbu absolvovali, a pohlaví. Jednoduše, jiné následky bude mít 35- nebo 65-letá pacientka po operaci prsu, po které bude následovat chemoterapie, hormonální léčba a ozařování, jiné pacient léčený pro nádor prostaty operací, nebo ozařováním, a jiné bude mít žena nebo muž po ozařování a následné operaci nádoru konečníku. O konkrétních typech nežádoucích účinků, které právě Vás mohou potkat po ukončení léčby Vás bude informovat Váš ošetřující lékař, který léčbu provádí (např. chirurg, urolog, gynekolog, onkolog, radioterapeut,…). Někdy může o výskytu chronických a pozdních nežádoucích účinků napovědět i to, jak zvládnete průběh protinádorové léčby.

Z těch obecných pacienti udávají zvýšenou únavu a slabost. Může přetrvávat i několik měsíců po ukončení léčby. Pokud se musí užívat hormonální léčba, pak i déle. Výskyt ostatních, jak již bylo uvedeno, závisí na typu onemocnění, jeho léčbě a dalších okolnostech. Zmíníme ty nejčastější.

Po operaci prsu může přetrvávat změna citlivosti v operační ráně, operace střeva a konečníku mohou vést ke změně ve vyprazdňování, operace prostaty k problémům s udržením moči a zhoršení kvality sexuálního života, podobně jako po odstranění dělohy a vaječníků. Po odstranění vaječníků nebo zastavení jejich činnosti chemoterapií nebo hormonální léčbou u mladších žen nastanou příznaky jako v menopauze (návaly horka, zvýšené pocení, postupný rozvoj osteoporózy). Některé typy chemoterapie mohou způsobovat neurologické potíže, např. brnění nebo necitlivost v prstech, změny v chuti jídel, řídnutí nebo přechodně i vypadání vlasů, suchost kůže. Může docházet i ke zhoršení paměti. Hormonální léčba může vést ke kloubním a svalovým potížím, k osteoporóze a dalším příznakům jako v menopauze. Cílená (biologická léčba) a imunoterapie může způsobovat změny ve vyprazdňování, kožní problémy, problémy se štítnou žlázou, zadýchávání se. Ozařování (radioterapie) může vést ke změnám barvy kůže v místě průchodu ozáření, pokud se září na dutinu ústní a krk tak ke snížení tvorby slin, ozařování v oblasti pánve pak k problémům s vyprazdňováním a udržení moči. Moderní formy radioterapie, které mají všechna dnešní komplexní onkologická centra k dispozici, nevedou k funkčnímu poškození srdce, a to ani při ozařování na levou stranu hrudníku.

• Pravidelně se hýbejte. Fyzická aktivita nejenom snižuje výskyt rakoviny, ale dokonce u těch, kteří již rakovinou onemocněli, významně snižuje riziko úmrtí, a to v průměru až o 27 procent. Kromě toho zlepšuje imunitu, spánek, zažívání a posiluje kosti. Blahodárně působí proti únavě, úzkosti a depresím. Dá se toho dosáhnout, pokud budete tři hodiny týdně pravidelně provádět nějaké středně náročné cvičení nebo pohyb (např. chůze rychlostí min. 5 ideálně 7 km/h nebo jízda na kole rychlostí min. 10-15 km/h). Ale i lehká procházka má velký význam. Více o pohybu v průběhu léčby a po ní se dočtete na webu projektu OnkoFit
• Udržujte si zdravou hmotnost. Pokud máte nadváhu či obezitu, zkuste pracovat na jejím postupném snížení. Obezita může zhoršovat dopady onkologické léčby na srdce, plíce či klouby. Někdy je potřeba k pohybu přidat i změnu stravovacích návyků. Rádi Vám poradíme v našem Centru onkologické prevence.
• Odpočívejte, kdykoliv to potřebujete. Klidně si dopřejte i kratší spánek během dne, ale neměl by překročit 30 min, aby se Vám nenarušil spánkový rytmus. Únava je totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků. Upozorněte na i svou rodinu a blízké, neváhejte je požádat o větší pomoc s činnostmi, které jste dosud doma dělali zejména Vy. Správně kombinovaný odpočinek a pohyb postupně povedou k ústupu únavy.
• Dbejte na dostatek nočního spánku. Slunce uzdravuje, ale v noci, když spíme, tělo regeneruje. Optimální je spát aspoň 6-7 hodin. V dospělosti spánek delší než 8-9 nepřináší žádná další pozitiva. Naopak, může vést k tomu, že se méně hýbete. Problémy se spaním jsou mezi lidmi velmi časté. Důležitá je správná spánková hygiena (usínat přibližně ve stejný čas, vyhnout se před spaním intenzivnímu světlu televizorů, mobilů, pouličních lamp, neužívat před spaním nápoje s kofeinem ani alkohol, nejíst na večeři těžká jídla, mít v místnosti klid, chladněji a vlhčí vzduch). Pokud máte se spaním velké problémy, pak je potřeba se poradit s Vaším lékařem. 

• Dopřejte svému tělu výživnou, pestrou a lehkou stravu. Jezte pravidelně, aspoň 5x denně. Dopřejte si dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin (např. čočka, fazole) a dalších potravin bohatých na vlákninu (celozrnné výrobky, vločky, různé ořechy a semínka). Přidejte kvalitních zdrojů bílkovin (drůbež, ryby, nízkotučné mléčné výrobky).
• Dodržujte dostatečný pitný režim. Pokud nemáte závažné poškození srdce nebo ledviny, měli byste vypít denně alespoň 2 litry tekutin (vody a nápojů mimo kávy, alkoholu a polévek). Nečekejte až na pocit žízně.
• Omezte cukry, tuky a sůl. Omezte nebo nepijte cukrem slazené nápoje. Jezte méně slaných jídel a nedosolujte. Snižte spotřebu másla, tučných jídel a zpracovaného masa (např. trvanlivé salámy apod.).
• Omezte nebo nepijte alkohol. Pití alkoholu prokazatelně způsobuje rakovinu a obecně nepodporuje zdraví. Ideální je alkohol nepít vůbec nebo alespoň snížit jeho spotřebu na „rozumnou“ míru. Tou se rozumí, že byste neměli během 1 týdne vypít více než 5 půllitrů piva, nebo 5 sklenic vína, nebo 3 malé „štamprle“ destilátu. V týdnu musíte mít aspoň dva až tři dny bez alkoholu. Pokud pijete více a nedokážete spotřebu snížit, nebo Vám okolí říká, že pijete hodně, pak můžete získat rady a pomoc na stránkách:
  Národní linka pro odvykání alkoholu - Alkohol škodí
  Chci odvykat alkoholu | Národní linka pro odvykání
• Nekuřte! Kouření cigaret, doutníků, vodní dýmky a dalších spalovaných forem tabáku a marihuany skutečně způsobuje rakovinu a zabíjí. Elektronické nebo jiné formy užívání nikotinu (eCigarety, nikotinové polštářky, náplasti, spreje apod) mohou být pomocnou cestou, jak přestat nebo omezit kouřit, ale i ty mají svá rizika (plicní a srdeční nemoci, poškození dásní apod) a měly by být používány jenom po nezbytně dlouhou dobu k překonání fyzické závislosti na nikotinu. Závislost na nikotin vzniká stejně rychle a je stejně silná jako na heroin.  Bohužel, jen málo lidí dokáže samo přestat kouřit, často se k užívání nikotinu vrací. Pokud potřebujete pomoct, obraťte se na nás poradna MOÚ
  nebo možná najdete pomoc přímo v blízkosti svého bydliště:
  Společnost pro léčbu závislosti na tabáku
  Chci odvykat kouření | Národní linka pro odvykání

• Trénujte svou paměť a udržujte svou mysl aktivní. Chemoterapie nebo ozařování na oblast mozku mohou vést k postupnému zhoršování paměti, schopnosti se zkoncentrovat a celkově aktivně reagovat na dění kolem nás (kognitivní funkce). Kromě pohybu a zdravé stravy velmi pomáhá i luštění křížovek, sudoku a různých hlavolamů. Trénujte svou krátkodobou paměť např. i tím, že si budete pravidelně opakovat, co jste ten den prožili, slyšeli, četli nebo viděli. Např. si hodinu po dalším díle Vašeho oblíbeného pořadu zopakujte, co v něm bylo. To stejné udělejte ještě jednou během dne a těsně před novým dílem (nebo podobně, než před spaním začnete pokračovat ve čtení). 
• Udržujte společenské a přátelské kontakty. Snažte se nestranit druhých, komunikujte nejenom doma se svými blízkými, ale i zkuste kontaktovat i své přátele, s nimiž jste se dlouho neviděli/nebavili. Dobrým společníkem jsou i pacientské organizace (viz níže).  
• Trpíte-li pocity strachu, nejistoty, smutku nebo úzkosti, pak to může být přirozená reakce na náročnou životní zkušenost. Trvá-li to však déle, než se Vám stávalo při jiných událostech, nebo je to trvalý pocit, mluvte o tom se svým okolím, případně se nebojte požádat svého ošetřujícího lékaře o psychologickou podporu. Jistě Vám pomůže najít vhodnou cestu.

• Dopřejte si lázeňskou léčbu. Česká republika má dlouhou tradici a velmi kvalitní léčebnou lázeňskou péči. Onkologičtí pacienti v remisi mohou díky zdravotním pojišťovnám využít lázeňskou péči, a to s nástupem do jednoho roku od ukončení kurativní onkologické léčby (záření, chemoterapie). Lázeňská léčba se zaměřuje na rehabilitaci, posílení kondice, zmírnění únavy, zlepšení psychiky a přispívá ke zdravému životnímu stylu. Komplexní lázeňskou péči musí doporučit onkolog a vyřizuje se ve spolupráci s praktickým lékařem. Více informací získáte zde:  Katalog lázní | Léčebné lázně a Pojištěnci | Léčebné lázně

Pokud onkologická léčba (operace, ozařování, chemoterapie) vedla ke změnám ve vašem vzhledu nebo způsobila jiné potíže ve Vašem soukromém životě, které Vás trápí (např. problémy v sexuálním životě, obavy stran nemožnosti dalšího rodičovství), nebojte se o tom hovořit se svým lékařem. Jistě se dá i v tomto pomoci. 

Onkologická léčba je dnes úspěšnější, daří se nám vyléčit stále větší množství pacientů, kteří se tak dožívají vyššího věku. V důsledku stárnutí, dlouhodobého působení škodlivin v těle, nebo genetiky, se přibližně u 15 % vyléčených onkologických pacientů může vyskytnou další nádor, který nesouvisí s tím předchozím. Někdy může zvýšit riziko další rakoviny i prodělaná onkologická léčba, zejména ozařování v dětství a mladé dospělosti (do 40 let). Současné moderní techniky ozařování lineárními urychlovači však toto riziko zcela minimalizují. Pouze 5 až 8 % z celého počtu druhých nádorů tak připadá na vrub předchozí onkologické léčby.

• Pokud jste nežili zdravě, změňte svůj životní styl k lepšímu. Nikdy není pozdě. Konkrétní rady jsou v kapitole 4 „Jak o sebe pečovat po léčbě.“ Obsahuje je i Evropský kodex proti rakovině
• Věnujte čas svému zdraví. Nevynechávejte preventivní prohlídky u svého praktického lékaře a zubaře. U žen je samozřejmostí pravidelná gynekologická prohlídka.  Zatímco onkolog Vás „hlídá“ kvůli nádoru, který jste prodělali, praktický lékař, gynekolog nebo urolog organizují Vaše preventivní prohlídky, které mají včas zachytit další jiné možné nádory, které se u Vás mohou objevit.  
• Využívejte screeningové preventivní onkologické programy – tedy vyšetření, která jsou schopna odhalit nádorové onemocnění v časném stádiu, kdy se dá jednodušeji léčit a vyléčit.
• Pokud se ve vaší rodině častěji vyskytují nádorová onemocnění (příklady jsou uvedeny níže), informujte se u Vašeho onkologa o možnostech genetického vyšetření. Objednat se lze v Centru lékařské genetiky COP na telefonu 543136911.
• Chraňte svou pokožku před spálením od slunce. Některé formy protinádorové léčby zvyšují její citlivost. Používejte proto ochranné krémy s vysokým ochranným faktorem (UV 30 až 50). Nechodťe do solárií. Využijte možnost preventivního dermatoskopického vyšetření znamének.
• Zeptejte se svého onkologa nebo v naší poradně na možnost očkování proti HPV. I další očkování (např. proti chřipce, pneumokokům nebo Covid-19) mohou ochránit tělo proti jeho oslabení a zvýšit tak jeho odolnost, i proti rakovině.

Pokud se Vás nebo někoho z Vašich nejbližších příbuzných některý z níže popsaných příkladů týká, vyžádejte si od svého onkologa, praktického lékaře nebo specialisty žádanku na genetické vyšetření. To si můžete objednat v Centru lékařské genetiky MOÚ, tel. 543 136 911.

• Nádorové onemocnění v neobvykle mladém věku (například karcinom prsu ve věku pod 45 let, karcinom tlustého střeva u mladších 50 let, prostaty pod 60 let věku….)
• Více nádorů u jedné osoby (např. karcinom dělohy a tlustého střeva)
• Oboustranné nádory v párových orgánech nebo vícečetná ložiska (např. oboustranný karcinom prsu nebo ledviny)
• Opakující se výskyt stejného nádoru u blízkých příbuzných (nádory prsu u matky, sestry, dcery)
• Nádor vyskytující se ve více generacích (podobné nádory, i mladší jedinci, v každé generaci)
• Výskyt vzácných nádorů (např. oka, nadledvin, tenkého střeva,…
• Neobvyklá prezentace nádoru (např. karcinom prsu u muže)

Výskyt nádorů vaječníků nebo slinivky v rodině by měl být vždy došetřen genetikem