Představuje jednu z nejzávažnějších komplikací protinádorové léčby a  hovoříme o ní v případech, kdy se u pacienta s hlubokým poklesem množství neutrofilů a tedy i významně zhoršené obranyschopnosti organizmu objeví horečky nad 38 °C či jiné známky infekce.

Zjednodušeně lze tedy říct, že v těchto případech horečka signalizuje přítomnost infekce, se kterou ale Vaše tělo není schopno adekvátně bojovat. Infekce proto probíhá mnohem agresivněji, častěji dochází k rozvoji tzv. sepse („celotělové“ infekce) a stav si vyžaduje rychlou a intenzivní terapii.

Febrilní neutropenie se nejčastěji objevuje v prvních cyklech léčby a ve většině případů si vyžaduje hospitalizaci.

• Jak jsme už zmínili výše, neutropenie může probíhat zcela asymptomaticky a lékař ji zjistí jenom při kontrole krevního obrazu. Na druhou stranu může dojít k rozvoji infekce prakticky kdekoliv v těle.
• Nejčastějším příznakem infekce bývá horečka, někdy spojena s třesavkou.
• Pozornost je potřebné věnovat i běžnému kašli, škrábání v krku či oparu.
• Při infekci močových cest můžete pociťovat pálení či řezání při močení nebo časté nucení na močení.
• V  trávicím traktu se infekce může projevit ve formě průjmu.
• V gynekologické oblasti se může projevit nejčastěji pálením a svědění v oblasti pochvy a zevního genitálu. 
• Velkou pozornost je potřebné věnovat okolí centrálních žilních katetrů a portů.

Ne každá horečka musí automaticky znamenat febrilní neutropenii. V průběhu onkologické léčby můžete mít horečky i po podání některých protinádorových léků či růstových faktorů. Někdy i samotný nádor může vyvolávat horečku.

1. Velký důraz klaďte na časté a pečlivé mytí rukou (obzvláště před jídlem či prací s potravinami, před a po použití toalety, po kontaktu se zvířaty a podobně). Vhodné je také použití běžně dostupné dezinfekce.
2. V čase největšího rizika infekce se vyhýbejte přeplněným místům (obchodní centra, kina, veřejná doprava).
3. Nevhodný je kontakt se zjevně nemocnými lidmi (nachlazení, chřipka, pozor i na dětské nemoci) a zvířaty. Pokud není možné se kontaktu vyhnout, noste roušku.
4. Vyhněte se potravinám, u kterých hrozí přenos bakterií či plísní. Jedná se nejenom o plísňové sýry, syrové ryby a maso či nepasterizované mléko, ale i o ořechy, syrovou zeleninu a neloupané ovoce, které nemůžete dobře umýt (hrozny, maliny, jahody). Nevhodné jsou i majonézové saláty, domácí masové výrobky či nepasterizované ovocné nápoje.
5. Jídlo, především maso, vždy pečlivě tepelně upravte (včetně přidaného koření), potraviny dlouho neskladujte. Zcela nevhodné jsou prošlé potraviny.
6. K čištění zubů zvolte raději šetrný měkký kartáček. Snížíte tím riziko poranění dásní. Vhodné je pravidelné kloktání ústní vody. Zubní protézu často umývejte a skladujte ve vhodném dezinfekčním roztoku.
7. I drobné poranění (odřeniny, záděry, píchnutí) důsledně omyjte mýdlem a nezapomeňte ránu vydezinfikovat.
8. Noste ochranné rukavice všude tam, kde hrozí poranění kůže. Zvýšenou opatrnost si vyžaduje práce s ostrými či horkými předměty a kontakt se zvířaty.  
9. Jakékoliv očkování konzultujte nejprve se svým onkologem. Ten Vám doporučí jeho nejvhodnější načasování s ohledem na aplikaci chemoterapie.

K léčbě, ale i prevenci vzniku neutropenie lze v indikovaných případech použít tzv. růstové faktory myelopoezy G-CSF (např. filgrastim, pegfilgrastim) Jedná se o látky, které urychlují dozrávání bílých krvinek v kostní dřeni, čímž zkracují dobu snížené obranyschopnosti. Podávají se ve formě podkožní injekce, často několik dní po sobě. O možnostech jejích využití Vás bude informovat Váš onkolog.

Vnímání příznaků tzv. anémie (chudokrevnosti) je velmi individuální a závisí na rychlosti poklesu červených krvinek. Na pomalé snižování množství krvinek se adaptujete mnohem lépe než na prudký pokles. Z příznaků budete pravděpodobně pociťovat výraznější únavu i při činnostech, které Vám předtím nedělaly potíže. Objevit se mohou závratě, dušnosti, hučení v uších, zhoršené soustředění, nechutenství nebo bolesti na hrudi. Vy i Vaše okolí můžete pozorovat bledost kůže, ale i sliznic (např. úst či spojivek oka).

1. Klíčový je dostatek odpočinku. Pokud pociťujete výraznější únavu, klidně si dopřejte spánek i během dne.
2. Vaše strava má být pestrá, obsahující maso a větší množství zeleniny.
3. Při zvedání z lůžka nepospíchejte. Zkuste chvíli sedět, až potom se zvedněte. Snížíte tak riziko pádu při případné závrati.
4. I běžné denní činnosti pro Vás mohou být občas vyčerpávající. Neváhejte požádat o pomoc příbuzné či přátelé.
5. Fyzické aktivitě se ale určitě nemusíte zcela vyhýbat. Věnujte se činnostem, které Vás baví, a při kterých nepociťujete výraznou únavu.

• Hlubší pokles hodnot červených krvinek se standardně řeší podáním krevní transfuze, kterou chybějící krvinky doplníme.  
• V přesně definovaných případech lze použít i tzv.erytropoézu stimulující proteiny (epoetin α,ß,  dabrepoetin), která stimuluje tvorbu vlastních červených krvinek.
• Váš lékař bude zvažovat i jiné možné důvody anémie, které přímo nesouvisí s toxicitou onkologické léčby (krvácení, podvýživa, nedostatek železa apod). Jejich léčba se proto bude mírně lišit. Běžně zahrnuje železo, kyselinu listovou či vitamín B12.

Pozorovat můžete: 

• Krvácení z nosu či dásní.
• Tvorbu modřin bez adekvátního úrazu či vznik tzv. petechií – drobných tečkovitých zakrvácení do kůže nebo sliznic (např. v oblasti dutiny ústní).
• Objevit se může i příměs krve v moči (narůžovělá až červená moč) či ve stolici, černá nezvykle zapáchající stolice tzv. meléna nebo silné gynekologické krvácení. 
• Větší krvácení z běžných ran.
• Různé neurologické potíže při krvácení do mozku.

1. Velkou pozornost je potřebné věnovat lékům ovlivňující srážlivost krve. Bez vědomí lékaře si nenasazujte žádné nové léky. Týká se to i volně dostupných léků na bolest.
2. Zvýšená krvácivost si vyžaduje větší opatrnost při běžných činnostech. I drobné poranění může silněji krvácet.
3. Používejte měkký kartáček na zuby, chrup čistěte velmi šetrně. Místo žiletky zkuste holicí strojek. 
4. Vyvarujte se kontaktním sportům či aktivitám, při kterých hrozí pád.
5. Věnujte velkou pozornost práci s ostrými předměty v kuchyni či zahradě. Používejte raději ochranné rukavice. 
6. Každé krvácení ohlaste svému lékaři. V období mezi kontrolami u svého onkologa, kontaktujte svého praktického lékaře. Ten provede běžnou kontrolu krevního obrazu, která mu pomůže zjistit, zda se jedná o krvácení při hluboké trombocytopenii či nikoliv.

U pacientů s hlubokou trombocytopenií či trombocytopenií spojenou s krvácením se podává transfuze trombocytů. 

• Příznaky hluboké žilní trombózy nemusí být nijak dramatické. Nejčastěji se projeví jako náhle vzniklý, jednostranný otok. Končetina bývá bolestivá, můžete v ní pociťovat napětí. Může (a nemusí) se objevit namodralé zbarvení, či vystouplé žíly.
• Pro embolii je zase charakteristická náhle vzniklá či náhle zhoršená dušnost, bolest na hrudi, kašel, někdy spojený s vykašláváním krve či kolaps.

1. Zkuste se, dle svých možností, aktivně hýbat. I pravidelná delší chůze má velký význam. Dlouhodobé upoutání na lůžko, ale třeba i dlouhé sezení, je jedním z rizikových faktorů vzniku trombózy.

2. Při cestování na velké vzdálenosti nezapomínejte na pravidelné přestávky. Provádějte během cesty drobné cviky. Vhodné jsou i kompresní punčochy.

3. Dodržujte poctivě pitný režim, nečekejte až na pocit žízně. 

4. Vzdejte se kouření.

5. Po operačních zákrocích pečlivě dodržujte doporučení Vašeho lékaře (preventivní užívání nízkomolekulárního heparinu, bandáže).

• U onkologických pacientů je standardní léčbou trombózy nízkomolekulární heparin (nadropadin, enoxaparin a další). Lék se aplikuje podkožně 1–2x denně podle toho, jestli se podává preventivně nebo již léčebně.
• Léky typu warfarinu jsou u onkologických pacientů méně bezpečné. Může docházet jednak k nedostatečné léčbě trombózy, ale i ke krvácivým komplikacím.