Domů → Vše o zhoubných nádorech → Léčebné metody → Robotická chirurgie

Robotická chirurgie

Odvětví chirurgie (viz. také onkochirurgie), v rámci něhož lékař provádí operaci z operačního sálu, ale bez kontaktu s tělem pacienta. Vysoká úroveň technického řešení robota umožnuje lékaři provádět operaci pomocí ovládacího přístroje. Lékař při operaci manipuluje s velmi citlivými joysticky, pomocí nichž ovládá pohyb robotických ramen s nástroji na základě trojrozměrného zvětšeného obrazu z operované oblasti. Pomocí robotické chirurgie mohou lékaři provádět jemné a složité postupy, které by u jiných metod mohly být velice obtížné. Díky minimálně invazivnímu přístupu je cílem také snížení komplikací operace ve smyslu omezení infekcí v místě chirurgického zákroku, bolesti a ztráty krve. Ve výsledku je u pacienta dosaženo rychlejšího zotavení a méně nápadné pooperační jizvy. Do letošního roku naši odborníci provedli kolem 400 radikálních prostatektomií a téměř 300 jiných operací (nejčastěji resekce ledvin pro nádory, operace tlustého střeva nebo dělohy).

1Jak léčba probíhá?

Pacient nejprve navštíví chirurgickou, urologickou nebo gynekologickou ambulanci, kde proběhne konzultace a rozhodnutí o vhodnosti využití robotické chirurgie. Na posouzení rizika operace se podílí chirurg, urolog nebo gynekolog společně s anesteziologem a internistou, a to na základě charakteru onemocnění a přidružených vedlejší diagnóz.

Video převzato z Youtube Intuitive

Chirurgická základna má čtyři pohyblivá ramena, která drží chirurgické nástroje a kameru. Ramena se pohybují všemi směry a umožňují 360 stupňový pohyb nástroje. Druhou částí robota je ovládací konzole. Třetí a čtvrtou část robotického systému tvoří přístrojová věž a operační stůl. Věž obsahuje nezbytné přístroje a počítačový systém. Stůl je s celým systémem plně synchronizovaný, takže i při zavedení chirurgického nástroje do těla pacienta jím lze pohybovat.

2Jaké jsou vedlejší účinky?

Obdobně jako u onkochirurgie je obraz pooperačních komplikací rozmanitý a může souviset se samotnou operací nebo anestezií. Díky minimálně invazivnímu přístupu je cílem výskyt komplikací co nejvíce redukovat.

Dle času lze rozdělit komplikace na časné a pozdní, dle rozsahu na místní (operovaný orgán) nebo celkové. Z místních komplikací se může objevit porucha hojení a krvácení v operační ráně.

Z orgánových soustav může dojít v rámci komplikací velice zřídkavě k postižení plíce (zánět, otok, nevzdušnost), srdce (porucha rytmu, infarkt), srážení krve (trombóza: uzávěr průsvitu žil sraženinou - trombem, plicní embolie: uvolnění trombu ze žil do plicního řečiště), trávicího systému (ileus – střevní neprůchodnost) a močového systému (retence moči: zadržení moči - neschopnost jedince se vymočit, záněty močových cest).

3Úspěšnost léčby

Úspěšnost léčby lze hodnotit již v průběhu operace dle možnosti lékaře kompletně odstranit nádor. V odstupu cca týdne je schopen patolog definitivně určit, zda bylo místo řezu vedeno v dostatečné vzdálenosti od nádoru a operace byla onkologicky bezpečná.

4Edukační materiály

Naše Informační a komunikační centrum pro Vás ve spolupráci s odborníky na prevenci, diagnostiku a léčbu zhoubných onemocnění připravuje materiály ke čtení, videa a podcasty, ve kterých se dozvíte podrobné informace o onemocnění a rady pro období léčby zhoubného nádoru.