Den_03_219

Radioterapie

Radioterapie, léčba ozařováním, je využití ionizujícího záření k léčbě nádorů. Cílem ozařování jsou nádorové buňky. Většinou se ozařuje nádor a jeho okolí, případně místo po vyjmutí nádoru. Radioterapie může být využitá jako samostatná metoda onkologické léčby nebo spolu s chemoterapií k posílení jejího efektu (chemoradioterapie). Dle umístnění zdroje záření rozlišujeme teleradioterapii a brachyradioterapii. U teleradioterapie je zdrojem ionizujícího záření nejčastěji lineární urychlovač, přístroj umístěný mimo tělo pacienta. U brachyradioterapie se zdroj záření umísťuje přímo do nádoru nebo místa po odstraněném nádoru. V některých případech (např. gynekologické malignity) se teleradioterapie kombinuje s brachyradioterapií. Hlavním smyslem brachyradioterapie je možnost zvýšení dávky záření v nádoru bez většího ozáření zdravých tkání a orgánů. K radioterapii používáme nejmodernější přístroje a techniky (např. 4D CT, ozáření v hlubokém nádechu, plánování s pomocí magnetické rezonance, stereotaktická kraniální a extrakraniální radioterapie), které dokáží zajistit přesné a bezpečné ozáření. Cílem je dosažení maximální dávky v ozařované oblasti s minimalizací ozáření okolní „zdravé“ tkáně.

1Jak léčba probíhá?

U léčby zářením je velmi důležitý proces přípravy, před samotnou léčbou pacient absolvuje tyto kroky:

  1. Pacient navštíví ambulanci Kliniky radiační onkologie, kde proběhne radioterapeutické konzilium. Pacient je fyzikálně vyšetřen, dle potřeby jsou doplněna přístrojová a laboratorní vyšetření a je navržen léčebný postup.
  2. Provedení CT vyšetření na CT simulátoru a v indikovaných případech na magnetické rezonanci, kde je zahájen proces plánování léčby zářením. Na kůži pacienta se vyznačí klíčové body speciální barvou.
  3. Na základě získaných dat je sestaven precizní ozařovací plán.
  4. Poté začíná vlastní léčba ozařováním:

    Pacient leží na ozařovacím stole v pohodlné, ale zafixované poloze, kterou zná z procesu plánování léčby na CT simulátoru.
    Jedno ozáření (frakce) trvá 4–10 min, během kterých se nad pacientem otáčí hlavice přístroje.
    Ozařování samo o sobě nebolí a záření není viditelné.

2Kolik ozařování a jak často podstoupím?

Délka ozařování (počet frakcí) je stanovena lékařem při zahájení radioterapie. Může se uskutečnit 30 i více návštěv, ale někdy postačí i výrazně méně. Záleží na diagnóze, umístění a rozsahu nádoru a také stavu pacienta. Nejčastěji se aplikuje pouze jedna frakce ozařování za den. Ozařování probíhá pouze v pracovních dnech pondělí až pátek. Víkendové dny poskytují pacientovi prostor k odpočinku a regeneraci.

3Jaké jsou vedlejší účinky?

Nežádoucí účinky radioterapie lze z hlediska rozsahu rozdělit na místní a celkové. Místní změny po ozáření jsou takové, které postihují pouze tkáně a orgány vystavené přímo vlivu záření (například se jedná o změny na kůži, které často vypadají jako reakce kůže po opalování). Celkový účinek záření se může projevit jako postupně narůstající celková únava, bolesti hlavy, nechutenství, nevolnost až zvracení a jiné. Tíže závisí na stupni pokročilosti nádorového onemocnění, množství a druhu předchozí léčby, velikosti ozařovaného objemu těla, ale i na celkovém stavu, věku a přidružených chorobách pacienta.

Z časového hlediska se rozdělují nežádoucí účinky na akutní a pozdní. Akutní nežádoucí účinky radioterapie vychází z přímého poškození orgánů a tkání citlivých na záření v průběhu léčby zářením. Akutní nežádoucí účinky jsou většinou dočasné a po ukončení radioterapie zpravidla vymizí během několika týdnů. Mohou však přejít i do chronického stadia. Pozdní nežádoucí účinky mohou vzniknout ve tkáních i orgánech v odstupu týdnů až let. Vznikají buď na podkladě akutní reakce po ozáření (přechod akutních změn v chronické), nebo bez předchozích klinicky rozpoznatelných změn. Většinou jsou nevratné.

Poradiační dermatitida

Při léčbě zhoubných nádorů radioterapií patří k nejčastějším časným nežádoucím účinkům změny na kůži. Jedná se o celé spektrum kožních změn, od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání. Kůže je v závislosti na ozařované oblasti a použité technice ozáření více či méně citlivá, proto se o ni starejte dle níže uvedených doporučení:

  1. Oblékejte se do volného a vzdušného oblečení, nejlépe z bavlněného materiálu.
  2. Nepoužívejte na ozařovanou pokožku deodoranty, parfémy ani kosmetiku.
  3. Vyvarujte se působení přímých slunečních a tepelných paprsků (solaria, horského slunce a  sauny) na ozařovanou pokožku.
  4. Asi jeden rok po ukončení ozařování chraňte ozářenou pokožku před sluncem, obzvláště při pobytu u  moře nebo na  horách).
  5. Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast.
  1. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u  nemocných s nadváhou, nesmí dojít k  zapaření.
  2. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
  3. Nevytírejte kůži do sucha, ale lehce ji osušujte ručníkem.
  4. Nepoužívejte mýdlo na ozařované oblasti.
  5. Buďte opatrní na značky, které byly nakresleny na Vaši kůži. Vymezují polohu při ozařování a ozařovanou oblast.
  6. Po ukončení léčby zářením pokračujte v péči o ozařovanou kůži i delší dobu (více měsíců). Zjemňujte vyživujícím krémem, vitaminovou mastí

Nejčastější nežádoucí účinky dle ozařované oblasti a jejich řešení

  • Vypadávání vlasů. Řešením je paruka.
  • Reakce na kůži – podrobněji výše v doporučení pro poradiační dermatitidu.
  • Potíže s polykáním. Vhodná je kašovitá a tekutá strava, vlažná, málo kořeněná. Někdy je před ozařováním zavedena náhradní cesta pro výživu.
  • Reakce na sliznicích, zarudnutí, afty, bolest, sucho v ústech. Úlevu přináší výplachy chladnou vodou (ideálně balenou, převařenou nebo sterilní), fyziologickým roztokem, přípravky s výtažky šalvěje nebo použití roztoků a gelů, které lze koupit na předpis v lékárně.

  • Reakce na kůži, pod prsem. Platná jsou doporučení pro poradiační dermatitidu.

  • Nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem. Doporučeno je dodržování dietního režimu, dle informačního letáku vydaného v ambulanci, léky po konzultaci s lékařem. 
  • Časté močení s pálením, řezáním. Důležité je dodržování pitného režimu – 1,5-2 litry tekutin denně, léky po konzultaci s lékařem. 

4Úspěšnost léčby

Úspěšnost léčby lze hodnotit většinou 2–3 měsíce po posledním ozařování. 

6Edukační materiály

Naše Informační a edukační centrum pro Vás ve spolupráci s odborníky na prevenci, diagnostiku a léčbu zhoubných onemocnění připravuje materiály ke čtení, videa a podcasty, ve kterých se dozvíte podrobné informace o onemocnění a rady pro období léčby zhoubného nádoru.

Co vás může zajímat dál?

Preventivní poradna

Bezplatná nádorová telefonní linka

Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin

(+420)800 222 322

Loading...