Mezinárodní tým vědců včetně RNDr. Bořivoje Vojtěška, DrSc., Mgr. Lucie Martinkové, Ph.D., prof. Ing. Lenky Hernychové, Ph.D. a RNDr. Ing. Ondřeje Bonczeka, Ph.D. z MOÚ publikoval v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) důležitý objev, který přináší nové poznatky o fungování nádorových buněk a může v budoucnu přispět k vývoji nových možností cílené léčby. 
 

Jedním z hlavních důvodů, proč nádorové buňky nekontrolovaně rostou a množí se, jsou poruchy genů, které za normálních okolností řídí jejich životní cyklus. Mezi nejvýznamnější patří gen TP53, který zdravé buňky chrání před vznikem nádorového bujení, a naopak gen c-Myc, jehož nadměrná aktivita podporuje rychlé dělení nádorových buněk. Právě c-Myc je jedním z nejčastěji narušených genů u lidských nádorů. Přestože vědci již dlouho vědí, jakou roli hraje při vzniku rakoviny, jeho cílené ovlivnění patří k velkým výzvám současné onkologické léčby.
 

Nově objevený mechanismus regulace proteinu c-Myc

V této studii se vědcům podařilo prokázat, že protein MDM2, známý především jako hlavní regulátor proteinu p53, má ještě jednu dosud neznámou funkci. Dokáže totiž přímo omezovat tvorbu proteinu c-Myc. Nejde přitom o změnu samotného genu ani jeho genetické informace. MDM2 se váže na molekulu mRNA, která slouží jako jakýsi „pracovní přepis“ genu a podle níž buňka vyrábí příslušný protein. Tím zabrání tomu, aby se z mRNA vytvořilo větší množství proteinu c-Myc. Jinými slovy – genetická informace zůstává zachována, ale buňka ji nepřeloží do výsledného proteinu, který podporuje růst nádoru.

Klíčovou roli v tomto procesu sehrála experimentální léčivá látka milademetan, která vazbu proteinu MDM2 na mRNA c-Myc výrazně posiluje. Díky tomu dochází ke snížení množství proteinu c-Myc, zpomalení množení nádorových buněk, spuštění jejich programované buněčné smrti (apoptózy) a potlačení růstu nádoru.
 

Význam objevu pro budoucí léčbu nádorů

Velmi důležitým zjištěním je, že tento mechanismus funguje i u nádorů, které postrádají funkční protein p53. To je zásadní, protože mutace genu TP53 patří mezi nejčastější genetické změny u lidských nádorů a mnoho současných léčebných přístupů je právě kvůli nim méně účinných. Nově objevený mechanismus proto naznačuje, že léčiva zaměřená na MDM2 by mohla pomáhat i pacientům, u nichž dosavadní strategie založené na aktivaci p53 nemohou fungovat.

Studie zároveň upozorňuje na to, že protein MDM2 má v nádorových buňkách mnohem širší úlohu, než se dosud předpokládalo. Vedle regulace proteinu p53 dokáže ovlivňovat také vznik proteinu c-Myc, který patří mezi hlavní hybatele nádorového bujení. Výsledky studie tak přinášejí nový pohled na vzájemné propojení dvou nejdůležitějších molekulárních drah v nádorových buňkách a otevírají nové možnosti vývoje cílené léčby.