Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory
 

Masarykův onkologický ústav propojuje v projektu SALVAGE špičkový výzkum s klinickou praxí. Zaměřuje se na zlepšení prevence nádorových onemocnění, a to pomocí nových technologií, molekulárního výzkumu i personalizovaného přístupu ke zdraví. Podpora z OP JAK směřuje na modernizaci vybavení, výzkumnou činnost a mezinárodní spolupráci.

Rozhovor s prof. MUDr. Markem Svobodou, Ph.D., ředitelem Masarykova onkologického ústavu. ↓

Co bylo hlavním impulzem pro vznik projektu SALVAGE a jaké konkrétní problémy v onkologické prevenci se snaží řešit?
 

Prioritou dlouhodobé strategie MOÚ je onkologická prevence. Probíhá u nás řada preventivních programů, včetně klinických studií takto orientovaných. Současně, i přes pokrok v této oblasti, stále existují otazníky u řady onkologických onemocnění, včetně nejpočetnějších diagnóz (např. karcinom prostaty) a největších „zabijáků“ (např. nádory slinivky břišní a plic). Přitom přichází nové nástroje, které by teoreticky bylo možné v prevenci využít. To bylo hlavním impulzem. Když jsme toto probírali s našimi partnery, zjistili jsme, že podobné otázky si kladou hematoonkologové a dětští onkologové. Tak vznikl projekt SALVAGE.

Masarykův onkologický ústav má jedinečné možnosti propojení výzkumné činnosti s péčí o pacienty. Jak konkrétně je projekt SALVAGE spojen s běžnou činností ústavu?
 

Tak například v Centru onkologické prevence MOÚ probíhá systematický sběr biologického materiálu a epidemiologických informací od zdravých dárců, kteří mají různá rizika pro vznik nádorů. U pacientů s vybranými přednádorovými a časně zachycenými nádory prostaty, kteří jsou sledováni bez léčby, což je jeden ze standardních postupů, se zkoumá vliv imunity na progresi těchto stavů. V laboratořích probíhají projekty na úrovni buněčných linií, primárních nádorových kultur, ale i zvířecích modelů. Organizujeme mezioborové semináře, konference a workshopy v této oblasti.

Co znamená, že projekt pracuje s „personalizovanou prevencí“ – a jak by mohla vypadat v praxi pro běžného člověka?
 

To je otázka, na kterou hledáme odpověď. Představ je několik, ale která bude realizovatelná v běžné praxi, to se uvidí. Nejde jenom o technické řešení, existují i etické a socio-ekonomické otázky, které se týkají testovaných jedinců. Minimálně bych si však přál, kdybychom těm, u kterých je geneticky dané riziko dokázali nabídnout neinvazivní laboratorní testy, jež by vhodně doplnily klinická a zobrazovací vyšetření. K personalizaci prevence bychom chtěli využít i informací o expozičním riziku daného jednotlivce. V případě běžného člověka by personalizace prevence mohla pomoci najít správný interval pro preventivní prohlídky. U někoho může být kolonoskopie po 10 letech dostačující, pro jiného nikoliv, podobně mamografie.

Ve výzvě Špičkový výzkum OP JAK jste se svým projektem uspěli mezi konkurencí univerzit a ústavů Akademie věd. Jak probíhá výzkumná činnost na špičkové úrovni v Masarykově onkologickém ústavu?
 

Ten úspěch nás velmi potěšil a dokazuje naše kvality. Kvalita není náhodný proces a nevzniká snadno. Jsme však institucí, která provádí onkologický výzkum od svého založení. Již v roce 1935 byly v MOÚ zřízeny výzkumné laboratoře se zvířetníkem. Dnes je základnímu a translačnímu výzkumu věnován celý pavilon se špičkovým vybavením pro proteomiku, genomiku a obrazové analýzy. Výzkumné týmy úzce spolupracují s klinickými pracovníky (společné granty, semináře, účast výzkumníků v multioborových týmech a na indikačních komisích), máme výborné bioinformatiky a data. Jsme národním uzlem pro biobankování. To všechno vytváří podmínky pro excelentní výzkum, což se potvrzuje. Například podle výsledků externího hodnocení výzkumu za období 2015 až 2019 pořádaného Technologickým centrem Praha je MOÚ největším českým producentem výzkumných publikací v oblasti onkologie v mezinárodních časopisech s impakt faktorem. Za tyto a další výsledky vědecké činnosti naši vědci obdrželi desítky národních i mezinárodních ocenění.

Projekt SALVAGE získal z evropských fondů více než 488 milionu korun. Jakou roli to hraje v dalším rozvoji Masarykova onkologického ústavu?
 

Od projektu v první řadě očekáváme výsledky, které bude možné dále posunout do klinické praxe, což je s ohledem na narůstající počet nádorových onemocnění to nejdůležitější. Současně nám přináší nové poznatky pro navazující projekty, prohlubuje domácí i zahraniční spolupráci. To dále přispěje k udržení špičkového výzkumu v MOÚ.

Jaké jsou Vaše další plány v oblasti výzkumu zhoubných nádorů? Plánujete se účastnit dalších projektů v rámci výzev OP JAK?
 

Diagnostika, léčba, výzkum a prevence nádorů jsou naším denním chlebem. Nelze si představit, že bychom při vizích, které máme a jejichž realizace vyžaduje finanční, materiální a lidské zdroje, nemysleli na účast ve všech dostupných projektech a výzvách, které nám pomohou tyto zdroje zajistit, včetně OP JAK.

Zdroj: Operační program Jan Amos Komenský