88. výročí otevření MOÚ

88. výročí otevření MOÚ

Historie Masarykova onkologického ústavu

Iniciátorkou vize postavit v Brně ústav pro potřebné byla etnografka Lucie Bakešová (1853 – 1935), která se angažovala v charitativních a ženských spolcích. V roce 1927 ji hluboce zasáhl příběh dívky, umírající na tuberkulózu na ulici, a proto vznesla myšlenku na zřízení Domu útěchy, který by pomáhal a sloužil nejchudším s chronickým onemocněním. Její syn, chirurg Jaroslav Bakeš, pak ideu své matky přetvořil v koncept protirakovinného léčebného a výzkumného ústavu.

Jaroslav Bakeš (1871 – 1930), od roku 1922 primář II. chirurgického oddělení Zemské nemocnice (později Bakešovy chirurgické nemocnice) se s rakovinou setkal jako chirurg, měl zkušenosti s ozařováním a věnoval se výzkumu, jak nebezpečí rakoviny čelit. Maligní nádory hlásal operovat radikálně co nejdříve a po operaci profylakticky ozařovat. Od počátku směroval umístění ústavu na Žlutý kopec vedle stávající nemocnice s tím, že obě zdravotnická zařízení budou tvořit jeden společný komplex.

Vznik ústavu bohužel příliš nepodporovala brněnská lékařská fakulta, jejíž představitelé (zejména Bakešův rival prof. J. Petřivalský) se nechtěli smířit s představou, že fakulta nebude mít v ústavu rozhodující vliv na léčbu a výzkum.

 

Masarykova léčebna – Dům útěchy

Na podporu Domu útěchy založila Lucie Bakešová Spolek, jehož snahou bylo vybudovat centrum protirakovinného boje, které by bylo současně školou pro výchovu lékařů i sociálních pomocníků pro celou Moravu. Postupně získala podporu prezidenta T. G. Masaryka i souhlas k pojmenování ústavu jeho jménem. Samotný Masaryk na stavbu ústavu přidělil částku 2,5 milionů korun z jubilejního fondu, o němž bylo ve vládě rozhodnuto, že bude sloužit k boji proti rakovině a dalším sociálním chorobám.

Pro badatelskou práci v ústavu vytvořil Bakeš podmínky založením Nadace primáře doc. Jaroslava Bakeše ku podpoře chirurgických výzkumných prací o zhoubných nádorech při Masarykově léčebně Dům útěchy v Brně, do něhož sám vložil jeden a půl milionu korun.

Vzniku Masarykovy léčebny – Domu útěchy už nic nebránilo. Zahájení provozu v lednu 1935 (13. ledna – otevření, 21. ledna zahájení provozu) se však Jaroslav Bakeš nedožil (zemřel v roce 1930 na selhání srdce), jeho matka Lucie zemřela zanedlouho po otevření ústavu v dubnu 1935.

Bakeš měl velkou oporu ve svém kolegovi i nástupci na primariátu v chirurgické nemocnici na Žlutém kopci MUDr. Antonínu Novotném. Ten dokázal obhájit jeho pojetí moderního výzkumného a léčebného ústavu prakticky proti všem odpůrcům a vystavět ústav v bezprostřední blízkosti Bakešovy nemocnice se společným hospodářským zázemím. Ústav však od počátku fungoval samostatně. Původní Bakešův záměr se realizoval až s převzetím budovy chirurgické nemocnice Masarykovým onkologickým ústavem v roce 2006.

Prvním ředitelem a současně primářem léčebné části Masarykovy léčebny – Dům útěchy v Brně se stal prof. MUDr. Richard Werner (1875–1945). Předání Masarykovy léčebny – Domu útěchy do užívání bylo začátkem jeho léčebné a vědecké činnosti. Tato instituce sice věnovala největší pozornost radioterapii, ale také chirurgické léčbě. Přirozeně s oběma způsoby léčby onkologických onemocnění úzce souviselo studium biochemických vztahů, takže ústav provozoval na tu dobu velkoryse koncipované biochemické laboratoře.

Radiové oddělení bylo zařízeno pro intratumorální a intrakavitální ošetřování, pro muláže a mělo i speciálně konstruovaný, snadno pohyblivý a pohodlně řiditelný lokalizátor pro dálková a dlouhodobá ozařování při různě velikých polích.

Prvním vedoucím badatelského oddělení a laboratoří se stal Prof. RNDr. PhMr. Vladimír Morávek (1896–1992), zabývající se biochemickými přístupy, čímž byla zdůrazněna výzkumná složka ústavu. Práci laboratoří rozdělil na dvě oddělení – kontrolní, pracující pro klinickou část, která byla ve čtyřech místnostech (histologická, zpracovávala lidské bioptické vzorky a materiál z experimentálních zvířecích nádorů z badatelského oddělení; laboratoř diagnostická, místnost pro hrubé práce a místnost pro chov pokusných myší, kterých bývalo až 1500), a oddělení badatelské s pěti místnostmi (laboratoří biochemickou, pro analytickou chemii, pro kulturu tkání, temnou komoru a místnost pro větší pokusná zvířata). Vybavení výzkumných laboratoří v ústavu bylo kvalitní, stejně jako užívané materiály, chemikálie a sklo.

Výzkumná činnost vyžadovala poměrně velké množství pokusných zvířat. V r. 1935 byla zakoupena farma ve Šlapanicích u Brna. Tam bydlel se svou rodinou vedoucí laborant klinické laboratoře ústavu Rudolf Niegratschka, který se o myší a krysí farmu staral až do své smrti v polovině padesátých let.

 

Zemský radioléčebný ústav v Brně (1942–1945)

Polovina lůžkové kapacity byla přeměněna na německou vojenskou nemocnici. V ústavu naštěstí nedošlo k zásadním organizačním změnám. Ředitelem se stal po Wernerovi Jan Šprindrich.

Za všechny uveďme činnost prof. RNDr. et MUDr. Ferdinanda Herčíka, DrSc., který se stal významnou osobností v experimentální radiologii. Vedle radiobiologických výzkumů se Herčík tajně věnoval výzkumu biomatematických metod,  společně s Otakarem Borůvkou formulovali čtyřrozměrný model života.

 

Masarykův státní radioléčebný ústav (1945–1954)

Po válce opět začal v ústavu působit Spolek Dům útěchy a do názvu se vrátilo Masarykovo jméno.

 

Krajský ústav národního zdraví – Onkologický ústav (1954–1975)

Do poloviny padesátých let byl brněnský ústav radioléčebným institutem. Přijímal pouze pacienty, kteří byli ozařováni. V r. 1954 došlo k změnám, které se týkaly výzkumu i léčby. Tehdy se osamostatnila a z ústavu organizačně vydělila výzkumná složka laboratoří pod vedením Z. Brady. Laboratoře se staly výzkumným zařízením Ministerstva zdravotnictví v Praze. Tak tomu bylo až do 1. ledna 1961, kdy vešlo v platnost vládní usnesení, jímž byl pověřen koordinovat veškerý protirakovinný výzkum ve státě Výzkumný onkologický ústav v Bratislavě.

V onkologickém ústavu se uplatňoval interdisciplinární přístup v léčbě onkologických onemocnění, který předpokládal i přítomnost specializovaného diagnostikujícího patologa. Byl jím profesor Jaroslav Švejda. Inicioval ustavení melanové a mammární komise a v obou působil. Interdisciplinárně se přistupovalo i k léčbě lymfomů a testikulárních nádorů či dalších urologických malignit.

Českou prioritou byla prevence a terapie zhoubných nádorů s dokonalou organizací a odpovědným řízením specializovaných pracovišť.

 

Výzkumný ústav klinické a experimentální onkologie (1976 – 1986)

Další kvalitativní rozvoj instituce se začal připravovat už v roce 1973. Externí konzultant onkologického ústavu prof. MUDr. Jaroslav Švejda, DrSc., vedoucí oddělení patologické anatomie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a také člen vědecké rady ministerstva zdravotnictví, resort vyzval, aby byla vypracována koncepce klinické onkologie, kterou promýšleli společně s prof. MUDr. Vladimírem Staškem, DrSc., a prof. MUDr. Zdeňkem Dienstbierem, DrSc. Na konci r. 1975 vyústilo jejich úsilí ve vymezení gesčních míst odpovědných za léčbu jednotlivých typů onkologických onemocnění. Brněnský ústav se stal gestorem pro léčbu rakoviny prsu.

Ústav se stal resortním zařízením výzkumné základny ministerstva zdravotnictví. Švejda provedl potřebnou reorganizaci klinického i výzkumného provozu. Nově vzniklo oddělení imunologie a tkáňových kultur, oddělení patologie nádorů a oddělení epidemiologie a genetiky nádorů. Důležité bylo, že pacienti, kteří byli léčeni na Žlutém kopci, byli po zdravotní stránce sledováni až do konce života.

 

Institut medicínského výzkumu Brno (1988 – 1990)

Přechodná vývojová etapa.

 

Masarykův onkologický ústav Brno (1990 – dosud)

Po listopadu 1989 začali zaměstnanci ústavu prosazovat jeho opětné úplné osamostatnění. Jejich úsilí bylo korunováno úspěchem v červenci 1990, kdy Ministerstvo zdravotnictví České republiky přijalo statut samostatného onkologického ústavu s názvem Masarykův onkologický ústav Brno. Nový název je používán od 1. ledna 1991.

Autor článku: Centrum komunikace s veřejností MOÚ

Co vás může zajímat dál?

Bezplatná nádorová telefonní linka

Po–Pá od 8:00 do 15:00 hodin

(+420)800 222 322

Loading...