• Ovládací panel Ovládací panel
  • CZ   EN
  •  
     

    Kalendář a nejbližší události

    2017
    říjen
    Po Út St Čt So Ne
    1
    234 5678
    9101112131415
    16171819202122
    23 24 25 26272829
    3031
    Pro odborníky
    Pro pacienty a veřejnost
    Kurzy
    Stáže

    Masarykův onkologický ústav nevyhlásil žádnou sbírku plyšových hraček pro svoje pacienty. Proto prosíme, abyste do ústavu tyto hračky neposílali. Naše hygienická opatření a snížená imunita dětských onkologických pacientů nám nedovoluje přijímat jakékoli použité hračky. Děkujeme za pochopení.

     

    Odkazy na 3 základní screeningové programy ČR:

     

    Darujte preventivní vyšetření.

     Dárkový poukaz

     

    Rizikové faktory nádorových onemocnění

    Hlavní rizikové faktory, které se podílejí na vzniku a rozvoji zhoubných nádorů.

     
     
    • Dědičnost

    Všechna nádorová onemocnění jsou zapříčiněna poškozením genů. Avšak pouze malá část nádorů je dědičná, kdy zárodečná mutace přenesená pohlavními buňkami na potomka je přítomna ve všech jeho buňkách.

    Pokud je chyba v genech zděděná z předchozí generace zárodečnou mutací, jedinec má velké riziko onemocnět nádorem. Nemoc vzniká v časném věku a mluvíme o dědičné predispozici k nádoru. To je vzácné a týká se to asi 5-10 % nádorových onemocnění. Zárodečné mutace v genech, které regulují buněčné dělení, výrazně zvyšují riziko onemocnět během života nádorem prsu a vaječníku, což jsou v populaci časté nádory. Mohou také způsobit vzácné nádory - dětské nádory oka (retinoblastom), dětské nádory ledviny (Wilmsův nádor), familiární adenomatozní polypózu s tvorbou mohočetných polypů v tlustém střevu nebo Li-Fraumeni syndrom, kdy se v rodinách vyskytují různé nádory již od dětského věku (sarkomy kostí a měkkých tkání, leukémie, nádory mozku, nadledvin i prsu). Poškozené geny opravující chyby v DNA mohou vést k časnému onemocnění nádory tlustého střeva.

    U ostatních 90 % případů vznikají chyby ve zmíněných genech naprosto náhodně během života pouze v určité buňce (například prsu nebo tlustém střevu), hromaděním mutací dochází k růstu nádoru a jeho metastazování (uvolnění buněk z nádoru a zakládání nových ložisek mnohdy vzdáleně od prvního nádoru). Nádory se objevují s přibývajícím věkem. Čím více je člověk exponován škodlivinám, například cigaretovému kouři a záření, tím větší bude riziko nových mutací a onemocnění nádorem.

    • Kouření

    Kouření je daleko nejvýznamnějším rizikem. Neexistuje žádný jiný jednotlivý faktor, který by měl tak rozsáhlý škodlivý účinek. O cigaretách se s trochou nadsázky říká, že „jsou jediným výrobkem, který užíván podle návodu, vede k onemocnění a smrti“. Prokazatelně spolupůsobí nejen při vzniku rakoviny plic, ale i řady dalších zhoubných nádorů. Kromě mimořádně vysokého rizika pro plíce je silně ohrožen též hltan a hrtan (riziko u kuřáků je desetinásobné), dále  jícen, ústa, močové orgány a slinivka břišní. Poměrně výrazné napadení močových orgánů vzniká tím, že mnohé karcinogeny z tabákového kouře, zejména aromatické aminy, jsou vylučovány močí, takže se v močových cestách koncentrují a napadají jejich sliznici.

    Vztah kouření ke zhoubnému bujení, objevený v polovině minulého století, je dnes zcela spolehlivě a mnohonásobně prokázán. Riziko roste s dávkou (intenzitou a délkou kuřáctví) a  po zanechání kouření opět klesá. Je také prokázáno významně vyšší riziko u lidí, kteří začali pravidelně kouřit v mladistvém věku (před 20. rokem života).

    Kouření cigaret je mnohem nebezpečnější pro vznik karcinomu plic než kouření dýmek nebo doutníků, zčásti vlivem spalovaného papíru, ale hlavně proto, že cigaretový kouř je méně alkalický a pro dosažení vstupu nikotinu do krevního oběhu musí být inhalován do plic. Alkalický kouř dýmek a doutníků umožňuje snadnější pronikání nikotinu sliznicí a k uspokojení kuřáka postačuje jeho vstřebávání v ústní dutině. Kromě toho je dráždivější, takže jeho vdechování je nepříjemné. Kouření doutníků a dýmek zvyšuje  tedy především riziko rakoviny ústní dutiny a horních úseků trávicího a dýchacího ústrojí.

    Zcela nesporně prokázaným karcinogenním  rizikem je i pasivní kouření, tedy vdechování cigaretového kouře z místnosti zakouřené jiným kuřákem.. Takoví nebezpečí číhá především na děti, které jejich nezodpovědní rodiče ohrožují kouřením doma, ale také v autě.

    Likvidace návyku kouření tabáku v populaci by přinesla obrovský příznivý zdravotní efekt, nejen v radikálním snížení nemocnosti a úmrtnosti na zhoubné nádory, ale i u mnoha dalších chorob, zejména plicních a cévních. I přes intenzivní snahy odborníků, laiků i politiků, se stále nedaří kouření ze života vymýtit. Zvláště zarážející a alarmující je skutečnost. že kuřáctví narůstá u mládeže, tedy ve věku z hlediska dlouhodobých rizik nejnebezpečnějším.

    • Výživa

    Výživa se podílí na vzniku i ochraně před nádorovými onemocněními velmi vydatně, neboť působí na mnoha místech v organizmu a působí prakticky nepřetržitě po celý život. Může působit několika známými způsoby.

    • Požití látek působících na vznik nádorového bujení

    Rostliny si v průběhu svého vývoje vytvořily schopnost produkovat velké množství jedovatých, toxických látek, sloužících jako obrana proti plísním, hmyzu i živočichům. Takových látek jsou známy desítky tisíc a každý rostlinný druh obsahuje vlastní soupravu desítek takových toxinů. Je-li rostlina ohrožena, může produkci těchto látek podstatně zvýšit až do úrovní akutně toxických pro člověka. Lidská strava obsahuje 5 000 až 10 000 přírodních pesticidů nebo jejich štěpných produktů a lidé konzumují takových látek kolem 1,5 g na osobu a den. Z těchto látek je řada karcinogenních, tedy působících nádorové bujení. Je pravděpodobné, že prakticky všechny druhy ovoce a zeleniny obsahují v menší či větší míře přírodní karcinogeny. Přesto neexistuje žádný doklad, že by tyto potraviny přispívaly ke vzniku nádorů, naopak byl opakovaně prokázán jejich ochranný efekt. Existuje totiž řada obranných mechanismů, jimiž se organismus karcinogenním vlivům brání. Přísunem  antioxidantů právě ovoce a zelenina této obraně vydatně napomáhají.

    Prokazatelně karcinogenní pro člověka jsou toxické látky, které se mohou do potravin dostat v průběhu nevhodného skladování činností plísní. K nejznámějším zde patří plíseň Aspergillus flavus a její produkty, aflatoxiny. V tropických zemích, kde vysoká teplota a vlhkost napomáhá rozvoji plísní v potravinách, patří k hlavním rizikovým faktorům primární rakoviny jater. Jsou známé i další karcinogenní mykotoxiny v potravinách, vznikající za přítomnosti plísní rodů Aspergillus, Penicillium a Fusarium. Ze 16 testovaných plísňových toxinů bylo 11 charakterizováno jako karcinogenní.

    Karcinogeny vznikají také při kuchyňské přípravě. Při opékání masa a ryb mohou být pyrolýzou produkovány karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky.  Tyto pochody nastávají zejména při přímém působení ohně za vysokých teplot při grilování.

    • Překrmování a přejídání (dětí a dospělých)

    Nadměrný energetický přívod přispívá ke vzniku obezity, která je samostatným rizikovým faktorem zhoubného bujení.Je spoluodpovědná za některé typy zhoubných nádorů.

    • Tělesný pohyb

    Ochranná funkce tělesného pohybu není ještě dokonale prozkoumána. Je však prokázáno, že tělesný pohyb se jako ochranný prvek uplatňuje dvojím způsobem. Snižováním nadváhy a podporou střevní pasáže, tedy urychlením posunu potravy ve střevech.

    • Další vlivy

    Kromě uvedených mechanismů výživa zřejmě ovlivňuje riziko zhoubného bujení i mnoha dalšími cestami, které jsou intenzivně zkoumány. Uplatňují se zde různé vitaminy, stopové prvky a další mikronutrienty, enzymy, jednotlivé typy tuků, vlákniny i stravitelných sacharidů

    • Alkohol

    Alkohol sám o sobě není silným karcinogenem. Rizikový je zejména ve spojení s kuřáctvím, neboť rozpouští lépe než voda některé karcinogeny z kouře a tak usnadňuje jejich pronikání ke kmenovým buňkám sliznic. Ve vyspělých zemích je odpovědný za 3 – 12 % úmrtí na zhoubné nádory. 

    Primární metodou, jak se vyhnout většině nádorů horního respiračního a trávicího traktu spojených s alkoholem,  je zanechání kouření.

    Konzumace alkoholu, vedoucí k jaterní cirhóze, zvyšuje riziko karcinomu jater, neboť poškozuje jaterní buňky.

     

    Celkové shrnutí ke vlivu výživy

    Významnou součástí ochranného vlivu výživy je konzumace ovoce a zeleniny, které obsahují řadu důležitých živin působících ke snížení škodlivého účinky rakovinotvorných chemických látek. Obecně se udává, že dostatečný efekt má minimálně 5 porcí ovoce a zeleniny denně, optimální doporučení je 9 porcí za den.

    Za příčinu celosvětově probíhajícího poklesu výskytu rakoviny žaludku je považován pokles konzumace solených a marinovaných výrobků a na druhé straně růst spotřeby syrové zeleniny a ovoce. Vztah k solení a k ovoci a zelenině je prokazován opakovaně a významně.

    Studie z poslední doby ukázaly, že n-3 polyenové mastné kyseliny, běžně přítomné v tuku mořských ryb, mohou chránit před kolorektálním karcinomem.

    Podstatné zpřesnění poznatků o karcinogenním vlivu výživy a jednotlivých nutrientů můžeme očekávat v blízké budoucnosti od studií využívajících nových poznatků molekulární biologie a genetiky.

    • UV záření

    UV záření je zodpovědné za většinu melanomů a za téměř všechny karcinomy kůže. Vysoce mutagenní a karcinogenní je pásmo B (290-320 nm).  Výskyt nádorů kůže i úmrtnost na melanomy v posledních desetiletích ve vyspělých zemích stoupá, zjevně s rostoucí oblibou záměrného slunění. Rizikové je zejména nadměrné slunění v dětském věku  a  nadměrné oslunění v jarní době, kdy kůže ještě není dostatečně pigmentována. Více jsou ohroženi lidé se sníženou schopností ukládání pigmentu, kteří se „spíše spálí než opálí“, a zejména albíni.

    Snížení intenzity opalování a používání ochranných krémů s vysokým filtrem může toto riziko, ne-li zcela vyloučit, tak radikálně snížit. Jde o další příklad faktoru souvisejícího s životním stylem a tudíž v rozsáhlé míře odstranitelného.

    • Ionizující záření

    Vcelku je ionizující záření zodpovědné asi za 5 % všech úmrtí na nádory. Většinou jde ovšem o důsledek expozice záření přírodnímu, jemuž nemůžeme uniknout. Nejvýznamnější je v tomto směru radon a jeho rozpadové produkty v domech. V Anglii je mu např. přisuzováno 6% a ve Francii 18 %všech případů rakoviny plic. Působí ovšem současně s kouřením, takže většina uvedeného rizika může být též spjata s kouřením a zanechání kouření může toto riziko podstatně snížit.Jsou také známé technické způsoby stavebních úprav, které koncentrace radonu v domech podstatně sníží; před jejich realizací je doporučováno intenzivní větrání.

    •  Elektromagnetické záření

    Případný karcinogenní vliv různých druhů elektromagnetického záření a polí o nižších frekvencích (rozhlas, televize, mobilní telefony,  elektrická vedení) není jasný. Doklady nejsou přesvědčivé a riziko, je-li jaké, je nesporně velmi malé.

    • Infekce

    Na prvním místě vzhledem k nádorovému riziku stojí lidský papiloma virus (HPV – human papiloma virus), který se podílí na vzniku karcinomu děložního čípku. Poněvadž se HPV přenáší sexuálním stykem, roste jeho riziko s mírou promiskuity, s počtem sexuálních partnerů  ženy a s mírou promiskuity těchto partnerů. Bariérové metody antikoncepce (kondomy) jsou ochrannou metodou, antikoncepce pilulkami samozřejmě nikoli. Možnosti prevence tohoto poměrně častého typu karcinomu žen jsou tedy spjaty se sexuálním chováním, jehož ovlivněním (omezení promiskuity, bariérová antikoncepce) by bylo možno incidenci výrazně snížit. Zásadním preventivním opatřením je očkování, které se začíná provádět.

    Dalším hromadně se vyskytujícím nádorem, na jehož vzniku se podílí viry, je primární karcinom jater (hepatocelulární karcinom), obzvláště častý v tropických zemích. Karcinogenním faktorem je  virus hepatitidy B (HBV), a jak ukazují výzkumy z posledních let, také hepatitidy C (HCV). Virus HBV resp. HCV přetrvává po prodělaném akutním onemocnění jako chronická infekce v játrech a karcinogenně se projeví až za velmi dlouhou dobu, 30 i 40 let. Prevence je zde shodná s prevencí infekční hepatitidy uvedeného typu včetně očkování proti HBV.

    Karcinogenně působí i herpetický virus typu 4 (Epstein-Barr virus, EBV), původce infekční mononukleózy.

    Virus HIV (AIDS) je považován za karcinogenní vzhledem ke skutečnosti, že Kaposiho sarkom, který je normálně vzácným onemocněním, je poměrně častou komplikací AIDS.

    Z bakterií je známo karcinogenní působeníHelicobacteru pylori, který infikuje žaludeční sliznici a vyvolává chronickou gastritidu, na niž pak může navázat karcinom žaludku.

     

    Evropský kodex proti rakovině

    1. Nekuřte.
    2. Mírněte se v konzumaci alkoholických nápojů.
    3. Vyhýbejte se nadměrnému slunění.
    4. Dodržujte zdravotní a bezpečnostní pokyny, zejména při práci zahrnující výrobu a manipulaci s látkami, které mohou způsobit rakovinu.
    5. Často jezte čerstvé ovoce a zeleninu i obiloviny.
    6. Vyvarujte se vzniku nadváhy a omezte spotřebu tučných jídel.
    7. Navštivte lékaře, objevíte-li kdekoliv na těle bulku, pozorujete-li změny pigmentového znaménka nebo zjistíte-li krvácení bez známé příčiny.
    8. Navštivte lékaře, máte-li přetrvávající potíže, jako jsou kašel, chrapot, nepravidelná stolice, nebo jestliže hubnete bez známé příčiny.
    9. Ženy, choďte pravidelně na gynekologické prohlídky a žádejte vyšetření stěru z děložního čípku.
    10. Ženy, kontrolujte si pravidelně prsy (samovyšetřováním) a nechte si po dosažení 50 let pravidelně provádět mammografii.

     

     
    Poslední úprava: 14. prosince 2016 11:49. Za správnost obsahu odpovídá PhDr. Zuzana Joukalová.
    Jméno PhDr. Zuzana Joukalová
    E-mail joukalova@mou.cz
    Telefon 543134300
    *
    *
    *
     
     

    Pokud jste na našem novém webu našli chybu, nebo Vám něco chybí, tak nám prosím pomocí tohoto formuláře dejte vědět. Předem Vám děkujeme a po opravě Vám dáme vědět.

    *
    *
    *
    *
    * Ochrana proti robotům

    Odkazy pro zaměstnance MOÚ